Německý výzkum sledoval dospělé s nadměrným využíváním her, pornografie a online nakupování.
Nadměrné trávení času na internetu může podle nové analýzy negativně ovlivňovat psychickou pohodu lidí. Výzkum ukázal, že lidé, kteří tráví příliš mnoho času online, častěji pociťují vyšší míru stresu, zhoršenou náladu a mají větší tendenci zanedbávat další důležité oblasti svého života.
Studii provedli vědci z Univerzity v Duisburgu-Essenu a její výsledky byly zveřejněny v odborném časopise PLOS One. Výzkumníci v roce 2025 sledovali 900 dospělých obyvatel Německa, kteří uvedli, že během posledního roku využívali některou z online aktivit, například hraní videoher, sledování pornografického obsahu, používání sociálních sítí nebo nakupování přes internet.
Účastníci byli podle způsobu a intenzity používání internetu rozděleni do několika skupin. Někteří vykazovali neproblematické používání internetu, zatímco u dalších se objevily známky rizikového nebo přímo patologického chování. Za problematické používání vědci označili situaci, kdy člověk tráví online tolik času, že to začíná negativně zasahovat do jeho každodenního fungování, vztahů, povinností nebo zdravého životního stylu.
Během dvou týdnů si účastníci každý večer zaznamenávali své aktuální pocity a chování. Hodnotili například svou náladu, úroveň stresu, touhu znovu se připojit k internetu, celkový čas strávený online nebo to, zda kvůli používání internetu odkládali jiné činnosti. Výzkumníci se také zajímali o to, zda jim internet přinášel radost, uvolnění nebo krátkodobou úlevu od nepříjemných pocitů.
Výsledky ukázaly, že lidé s výraznějšími problémy spojenými s používáním internetu měli častěji horší psychickou pohodu. Trápil je větší stres, negativnější nálada a zároveň trávili na internetu více času než ostatní účastníci. Častěji také omezovali aktivity, které jsou důležité pro zdravý život, například pohyb, odpočinek nebo společenské kontakty.
Podle vědců však není hlavním důvodem samotný stres nebo špatná nálada, ale především okamžité nutkání být online. Právě tento pocit pokušení často rozhoduje o tom, zda člověk sáhne po telefonu nebo počítači a začne znovu používat internet. Krátkodobý pocit potěšení či úlevy pak může posilovat tento návyk a vést k opakovanému chování.
Spoluautor studie Andreas Oelker uvedl, že pro lepší prevenci a pomoc lidem s problematickým používáním internetu je důležité pochopit okamžiky, kdy vzniká silná potřeba být online. Podle něj nemusí být nejúčinnější zaměřovat se pouze na stres nebo náladu, ale spíše pomáhat lidem rozpoznat situace, kdy mají nejsilnější nutkání používat internet, a naučit se tyto chvíle lépe zvládat.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že samotné používání internetu nemusí být škodlivé. Online prostředí může lidem přinášet zábavu, informace, komunikaci s ostatními nebo možnost odpočinout si. Problém nastává až ve chvíli, kdy internet začne nahrazovat další důležité části života a člověk kvůli němu přestává věnovat čas aktivitám, které podporují jeho zdraví a spokojenost.
Spoluautorka studie Silke M. Müller zdůraznila, že pouze menší část uživatelů internetu si vytváří skutečně patologické vzorce chování. Podle ní může být internet běžnou a prospěšnou součástí života, pokud zůstává v rovnováze s ostatními činnostmi. Mezi ně patří například sport, pobyt venku, setkávání s přáteli nebo plnění každodenních povinností.
Nová zjištění navazují na předchozí výzkumy, které naznačují, že u lidí se závislostním chováním spojeným s internetem mohou nastávat změny v mozkových procesech. Některé studie poukazují na to, že nadměrné používání digitálních technologií může ovlivňovat oblasti mozku spojené s odměnou, motivací a kontrolou impulzů.
Odborníci proto doporučují hledat zdravější rovnováhu mezi online a offline světem. Pravidelné přestávky od obrazovek, vědomé omezení času na sociálních sítích a větší prostor pro pohyb, osobní kontakty nebo jiné zájmy mohou pomoci zabránit tomu, aby se internet stal zdrojem stresu místo užitečného nástroje.