Někteří obyvatelé Doveru se domnívají, že jejich město využívají influenceři a politici k šíření svých narativů, zatímco jiní upozorňují, že místní problémy jsou skutečné a nelze je přehlížet.
Pokud bychom dali na některé pravicové influencery a politiky, Dover a celé pobřeží hrabství Kent jsou už dlouhou dobu symbolem údajné „invaze“ migrantů. Pro miliony sledujících na internetu se tvůrci videí a jejich spolupracovníci prezentují jako lidé, kteří stojí v první linii ochrany britských hranic.
Podle obsahu šířeného na sociálních sítích se například stínový ministr vnitra Chris Philp tento týden vydal na moře, aby upozornil na problém malých člunů mířících přes Lamanšský průliv, přičemž tvrdil, že se během své cesty setkal s nebezpečnou reakcí francouzských úřadů. Později se však ukázalo, že francouzská strana prováděla běžné vojenské cvičení s ostrou municí a nijak se nesnažila jeho výpravu zastavit.
Samotný Dover přitom mnoha návštěvníkům nepřipomíná žádné krizové území. Na pláži lidé odpočívají, procházejí se se psy nebo si užívají letního počasí u přístavu. Právě toto místo se ale pravidelně stává kulisou pro videa pravicových aktivistů a politiků, kteří zde natáčejí materiály o migraci.
Část místních obyvatel má pocit, že je jejich město využíváno k politickým účelům. Alison Drakeová z Doveru uvedla, že někteří tvůrci obsahu podle ní přijíždějí hlavně kvůli vlastní popularitě, aniž by situaci skutečně pomáhali řešit. „Lidé natáčejí videa, ale ve výsledku se tím mnoho nemění,“ řekla.
Podle některých kritiků jde o snahu vyvolávat strach a vytvářet napětí kolem migrace. Razia Shariffová z organizace Kent Refugee Action Network, která pomáhá mladým uprchlíkům a žadatelům o azyl, tvrdí, že někteří politici a influenceři využívají obavy veřejnosti pro vlastní zviditelnění.
Jiní obyvatelé ale argumentují, že opakované upozorňování na situaci u Lamanšského průlivu pomáhá udržovat problém v centru pozornosti. Tom Armstrong, který otevřeně kritizuje imigraci, uvedl, že podle něj politici musí na téma upozorňovat, aby se jím vláda zabývala.
Podle některých místních lidí je hlavním problémem to, že navzdory množství politických prohlášení se situace dlouhodobě nemění. Alison Drakeová uvedla, že veřejnost o problému ví už dávno a nyní očekává konkrétní kroky.
Kritici zároveň připomínají, že Chris Philp měl jako bývalý ministr pro imigraci možnost ovlivnit řešení situace v době, kdy počet přeplaveb malými čluny výrazně rostl. Organizace jako Kent Refugee Action Network se mezitím snaží pomáhat lidem, kteří už do Británie dorazili.
Razia Shariffová upozorňuje, že mnoho mladých uprchlíků se postupně začleňuje do společnosti. Někteří podle ní pracují ve zdravotnictví, jiní si založili vlastní podnikání a snaží se pokračovat v běžném životě navzdory složité minulosti.
Někteří obyvatelé Doveru by podle Carol, místní ženy, která neuvedla své příjmení, raději viděli větší pozornost věnovanou právě podobným organizacím než politikům, kteří z migrace dělají hlavní téma svých kampaní.
Kritiku vyvolává také způsob, jakým město prezentuje například vůdce Reform UK Nigel Farage, který opakovaně označoval příchody migrantů přes Lamanšský průliv za „invazi“. Při své návštěvě Doveru v roce 2024 označil město za „první linii“ velké národní debaty o migraci.
Místní obyvatelé ale tvrdí, že obraz Doveru jako krizového místa neodpovídá realitě. Carol upozorňuje, že pobřeží je příjemným místem, kde lidé tráví volný čas, děti si hrají ve vodě a návštěvníci obdivují okolní krajinu.
Obává se, že neustálé spojování Doveru pouze s migrací může poškodit pověst města a odradit turisty. Přestože oblast čelí ekonomickým problémům a potřebuje obnovu, podle ní není spravedlivé vykreslovat ji pouze jako symbol migrační krize.