Konečný výsledek ukazuje, že hlasování pro „ano“ zvítězilo o 13 000 hlasů, čímž těsně odvrátilo nečekaný neúspěch pro prozápadního prezidenta.
Moldavané v klíčovém referendu, které bylo poznamenáno obviněními z ruského zasahování, těsnou většinou podpořili vstup do EU.
V neděli Moldavsko uspořádalo důležité prezidentské volby a referendum o členství v EU, což představovalo zásadní moment v pokračujícím soupeření mezi Ruskem a Západem o vliv v této malé východoevropské zemi s 2,5 miliony obyvatel.
Po sečtení všech hlasů v referendu, které mělo rozhodnout, zda bude cesta k EU zakotvena v ústavě, získalo „ano“ 50,46 % z téměř 1,5 milionu hlasů, oznámila ústřední volební komise.
Proevropská kampaň tak vyhrála o více než 13 000 hlasů, čímž těsně odvrátila nepříjemnou porážku pro prozápadní prezidentku Maiu Sanduovou. V prezidentských volbách Sandu získala 42 % hlasů a postoupila do druhého kola, kde se utká s Alexandrem Stoianoglomem, proruským kandidátem.
Sandu v pondělí na tiskové konferenci prohlásila, že Moldavsko dosáhlo prvního vítězství na své cestě do EU, a odsoudila zahraniční pokusy ovlivnit hlasování jako útok na suverenitu země.
Tato dvojí hlasování byla v jedné z nejchudších zemí Evropy považována za test Sanduovy proevropské politiky. Výsledek referenda umožní přidat do ústavy klauzuli, která definuje vstup do EU jako cíl, i když je členství země v EU stále vzdálené.
Těsný výsledek referenda zřejmě zklame Sanduovy stoupence a její evropské spojence. Předvolební průzkumy ukázaly, že Sandu měl značný náskok před Stoianoglomem a dalšími kandidáty, a asi 60 % voličů podle průzkumů podporovalo proevropskou orientaci před referendem.
Moldavsko požádalo o členství v EU po masivní ruské invazi na Ukrajinu, kterou Sandu a mnoho dalších v zemi odsoudili. Desítky tisíc ukrajinských uprchlíků uprchly do Kišiněva, moldavského hlavního města. Moldavsko začalo oficiálně jednat o vstupu do EU v červnu, ačkoliv panuje značná skepse ohledně schopnosti země provést nutné demokratické a soudní reformy v dohledné době.
Odborníci naznačují, že oslabená pozice Sandu by mohla vést k náročnému druhému kolu proti sjednocené proruské opozici vedené Stoianoglomem.
Podle předběžných údajů voliči v Moldavsku referendum odmítli, ale hlasy moldavské diaspory, která je převážně proevropská, na poslední chvíli posílily podporu pro „ano“.
„Sandu očekávala silný mandát pro pokračování v evropské integraci, ale těsný výsledek vyvolává otázky o úrovni podpory její politiky,“ uvedl západní diplomat v Kišiněvě.
„Její pozice je teď méně jistá, než byla před vyhlášením referenda,“ dodal další představitel.
Obě hlasování se odehrála za obvinění moldavských úřadů, že Rusko a jeho spojenci vedli rozsáhlou kampaň „hybridní války“ s cílem destabilizovat zemi a překazit její evropský směr.
Moskva byla obviněna z financování proruských opozičních skupin, šíření dezinformací a kupování hlasů.
Po sečtení hlasů Sandu prohlásil, že „zahraniční síly“ se dopustily „bezprecedentního útoku na svobodu a demokracii Moldavska“. Dodal, že mají jasné důkazy o tom, že se snažily koupit 300 000 hlasů, aby podkopaly demokratický proces.
EU v pondělí obvinila Rusko z bezprecedentního zasahování do referenda.
Moldavští představitelé jmenovali Ilana Shora, proruského podnikatele, který řídí destabilizační operace z Moskvy, jako hlavního organizátora. Národní policie obvinila Shora a Rusko z uplácení 130 000 voličů, což představuje téměř 10 % běžné účasti, aby hlasovali proti referendu a ve prospěch proruských kandidátů.
Úřady také odhalily plán, podle kterého byli stovky Moldavanů vysláni do Ruska, aby tam prošli výcvikem pro organizování nepokojů.
Shor, sídlící v Moskvě, odmítá vinu a tvrdí, že jeho nabídka finanční podpory voličům byla legálním využitím jeho vlastních prostředků.
Marta Mucznik z International Crisis Group uvedla, že proruské dezinformační kampaně měly jasný dopad, odklánějící voliče od proevropských postojů.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis ocenil Moldavany za hlasování pro evropskou budoucnost navzdory snahám Ruska manipulovat výsledky.
Moskva mezitím zpochybnila legitimitu výsledků referenda, s argumentem, že těsný výsledek vzbuzuje otázky o podpoře prezidenta Sandua.
Volby v Moldavsku jsou součástí širšího souboje mezi Ruskem a Západem, přičemž podobná klíčová hlasování se blíží například v Gruzii.