V Kolumbii vzrostl počet žen ve vězení – většina z nich pochází z chudých venkovských oblastí a byla odsouzena za drogové delikty. Nový odvážný plán by mohl umožnit propuštění tisíců z nich, aby měly možnost zabezpečit své rodiny.
Dítě volá a natahuje ruce směrem k bezpečnostní bráně detektoru kovů. „Mami, mami,“ opakuje. Dozorce jí mává, aby mohla projít. Právě začíná návštěvní doba ve věznici El Buen Pastor, největším ženském detenčním zařízení v Kolumbii. Za zamčenými dveřmi netrpělivě čeká několik žen. Matka, oblečená ve svátečním oděvu, pevně obejme své dítě.
Uvnitř věznice panují špatné podmínky. Na zdech se objevuje černá plíseň, rozbitá okna byla nahrazena plastovými fóliemi. Vězni tvrdí, že v cele určené pro dvě osoby je často až pět či šest lidí.
„Podmínky jsou tu strašné,“ říká vězeňkyně Daniela Martinez. „Jakmile vstoupíte, ztratíte naději.“
Počet žen ve vězení v Kolumbii se od roku 1991 více než zčtyřnásobil, což je částečně důsledek přísných protidrogových zákonů, které tvrdě postihují ženy. Více než třetina z nich je vězněna za drogové trestné činy; většina z nich jsou drobné účastnice obchodních řetězců s drogami. Kolumbie, která je hlavním producentem kokainu na světě, dlouhodobě trpí dopady obchodu s drogami, který živí organizovaný zločin a konflikty. Prezident Gustavo Petro nyní usiluje o nový přístup zaměřený na rehabilitaci místo trestu.
„Kolumbie byla vzorným žákem globální protidrogové politiky a po desetiletí dělala vše, co bylo nařízeno,“ říká Laura Gil, kolumbijská velvyslankyně pro globální protidrogovou politiku. „Přesto dnes čelíme rekordní produkci, spotřebě i obchodu s drogami.“
„Musíme upřednostnit lidi, ne věznice,“ dodává.
Klíčovou změnou je zákon o veřejně prospěšných pracích z března 2023, který umožňuje ženám, které jsou hlavami domácností a mají tresty do osmi let, vykonávat místo vězení veřejné práce. Zákon se primárně vztahuje na ženy odsouzené za drogové delikty.
Ve věznici El Buen Pastor ministryně spravedlnosti Ángela María Buitrago Ruiz zdůrazňuje, že mnoho vězeňkyň pochází z chudých venkovských oblastí, kde jsou zranitelné vůči kartelům. „Mnoho žen zde trpí marginalizací. Často nevěděly, co pašují, i když byly odsouzeny za drogové trestné činy,“ říká. „Systém je třeba změnit a ženy chránit.“
Daniela Martinez byla odsouzena na pět let a čtyři měsíce poté, co u ní doma našli 10 kilogramů marihuany. „Byla jsem oklamána,“ vysvětluje. „Požádali mě, abych to nechala u sebe, a o pár hodin později přišla policie. Byla jsem pouze kurýrem.“
„Lidé si myslí, že vězení slouží k nápravě a vzdělávání, ale to jsou všechno lži,“ říká Patricia Cortes, jedna z žen propuštěných díky novému programu. Patricie byla propuštěna 17. září 2024, necelý rok po uvěznění za spiknutí a drogové delikty.
Patricia vypráví, že její matka se zapojila do prodeje drog, aby se vyhnula chudobě a zajistila domácnost s osmi dětmi, z nichž pět bylo nezletilých. „Potřebovala peníze,“ vysvětluje.
Cortesová tvrdí, že ženy nesou hlavní tíhu drogové krize v Kolumbii a často jsou k účasti donuceny.
Ve vězeňské kapli ministryně spravedlnosti promítá video, na kterém ženy opouštějí El Buen Pastor v rámci zmíněného programu. „Prosíme, dejte nám, ženám, které jsou hlavami rodin, druhou šanci,“ zní z videa a přítomné ženy spontánně jásají.
„Lidé si myslí, že vězení slouží k rehabilitaci a vzdělávání, ale to není pravda. Ve vězení je člověku odepřeno všechno,“ dodává Cortesová, která během pobytu porodila syna. „Mnozí lidé opouštějí vězení v horším stavu, než když tam nastupovali.“
Dosud bylo propuštěno jen 143 žen, z nichž 99 bylo odsouzeno za drogové trestné činy, přestože je k dispozici přes 2 600 míst pro veřejně prospěšné práce. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že pokrok brzdí konzervativní soudci, zatímco zástupci občanské společnosti upozorňují, že soudy mají problém s definicí „marginality“.
„Nemáme velké naděje na propuštění,“ říká Martinez. „Venku jsme prospěšnější než tady uvnitř, kde jen ztrácíme čas. Viděli jsme, kolik žádostí bylo zamítnuto.“
Kromě zákona o veřejně prospěšných pracích zavedl prezident Petro v říjnu desetiletou protidrogovou strategii, která chce změnit přístup k psychoaktivním látkám, podpořit rozvoj venkova, omezit pěstování koky a pomoci farmářům přejít na legální ekonomiku.
V březnu také Kolumbie iniciovala historické usnesení v rámci komise OSN pro omamné látky, které navrhuje reformy starého 60 let protidrogového systému.
Vedoucí představitelé občanské společnosti ale kritizují Petrovu desetiletou strategii jako nedostatečnou. Současně se Kolumbie potýká s narůstající bezpečnostní krizí, která vyhnala desítky tisíc lidí z domovů a znemožnila přístup k důležitým oblastem pěstování koky.