Očekává se, že britská ekonomika letos zaznamená růst o 1,6 %, zatímco fond upozorňuje na možné destabilizační dopady Trumpovy politiky.
Mezinárodní měnový fond (MMF) upravil svou letošní prognózu růstu britské ekonomiky v rámci pololetní zprávy o stavu globální ekonomiky. Fond se zároveň zaměřil na plány nastupující americké vlády Donalda Trumpa, přičemž varoval před možnými destabilizačními dopady plánovaného výrazného snižování daní, zavádění dovozních cel a uvolňování regulací.
MMF v reakci na politiku labouristické vlády uvedl, že nyní očekává růst britské ekonomiky v roce 2025 na úrovni 1,6 %, což je nárůst oproti předchozímu odhadu 1,5 %.
Podle fondu by zvýšené investice labouristické vlády, zlepšená finanční situace domácností a série snížení úrokových sazeb ze strany Bank of England měly letos podpořit ekonomický růst. Naopak výhled pro rok 2024 byl snížen na 0,9 % oproti dřívější prognóze 1,1 %.
Zlepšení prognózy růstu Spojeného království pro letošní rok kontrastovalo s eurozónou, kde MMF upravil své odhady pro rok 2025 směrem dolů u ekonomik Německa, Francie a Itálie.
Podle analytiků MMF se očekává, že Bank of England letos čtyřikrát sníží úrokové sazby, čímž se základní sazba sníží z 4,75 % na 3,75 %.
Až do nedávna trhy předpokládaly pouze dvě snížení, ale pokles inflace na 2,5 % a slabá data o maloobchodních tržbách před Vánoci zvýšily pravděpodobnost, že dojde k minimálně třem snížením sazeb během tohoto roku.
Mluvčí MMF ocenil rozpočtová pravidla labouristické vlády jako důkaz závazku k dlouhodobému snižování státního dluhu Spojeného království.
Kancléřka Rachel Reevesová uvedla: „Očekává se, že Spojené království bude v příštích dvou letech nejrychleji rostoucí velkou evropskou ekonomikou a jediným členem G7 kromě USA, u kterého byla letošní prognóza růstu zlepšena.“
Dodala: „Plánuji ještě větší a rychlejší pokrok směrem k růstu pomocí chytrých investic a důsledných reforem. Zároveň zůstává mým cílem zvyšovat životní úroveň v každém koutě Spojeného království prostřednictvím ambiciózního plánu změn.“
Předpokládalo se, že Německo po dvouletém poklesu dosáhne v roce 2025 růstu 0,8 %, avšak nejnovější prognóza tento odhad snížila na pouhých 0,3 %. U Francie se očekává růst 0,8 % po snížení prognózy o 0,3 procentního bodu.
Velká Británie by měla příští rok dosáhnout růstu 1,6 %, čímž by druhý rok za sebou předčila Francii, Německo i Itálii.
Podle Světového ekonomického výhledu MMF zůstane globální růst nižší než před pandemií, ale pro letošní i příští rok se očekává stabilní tempo růstu na úrovni 3,3 %.
Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas uvedl, že období stability by mohlo pomoci uzavřít kapitolu globálních otřesů posledních let, jako byly pandemie nebo ruská invaze na Ukrajinu, která přispěla k největšímu nárůstu inflace za posledních 40 let.
Trumpovi a jeho ekonomickým poradcům bylo důrazně doporučeno, aby se vyhnuli radikálním politickým změnám, které by mohly ohrozit stabilitu jak americké, tak globální ekonomiky.
Zatímco analýza MMF ukazuje, že USA si udrží pozici nejrychleji rostoucí ekonomiky v G7 s očekávaným růstem 2,7 % v tomto roce a 2,1 % v roce příštím, tento odhad vychází z politik přijatých administrativou Joea Bidena.
Gourinchas upozornil, že výrazné snížení daní by mohlo podpořit růst, ale zároveň by mohlo přimět americkou centrální banku k vyšším úrokovým sazbám, aby zabránila inflačnímu tlaku. Washington by rovněž potřeboval více půjčovat, aby financoval snížení daní, což by vedlo k vyššímu státnímu dluhu a mohlo by ohrozit postavení dolaru jako globální rezervní měny.
Gourinchas také varoval před Trumpovými plány na zavedení dovozních cel a uvolnění regulací, když řekl: „Zvýšení protekcionistických opatření, jako například nová celní opatření, by mohlo zhoršit obchodní napětí, snížit investice, ztížit tržní efektivitu a narušit obchodní toky, což by mohlo opět poškodit dodavatelské řetězce. Krátkodobý a střednědobý růst by mohl být negativně ovlivněn v různé míře v různých ekonomikách.“
Dodal: „Přílišné uvolnění regulací, které byly navrženy k omezení rizik a akumulace dluhů, by mohlo vést k cyklickému vývoji pro USA, s následnými dopady na zbytek světa.“
Podle MMF by i riziko návratu inflace, které by mohlo přimět centrální banky k opětovnému zvyšování úrokových sazeb, mohlo ohrozit jejich hodnocení ekonomické situace.
„Obnova inflačních tlaků by mohla vést centrální banky k opětovnému zvýšení úrokových sazeb, což by způsobilo větší rozdíly v měnových politikách. Vyšší nebo delší trvání úrokových sazeb by mohlo zhoršit fiskální, finanční a vnější rizika,“ uzavřel.