Více než 2,3 milionu domácností čeká v roce 2027 výrazné zvýšení splátek hypoték kvůli očekávanému růstu úrokových sazeb Bank of England.
Více než 2,3 milionu britských domácností čeká v důsledku končících fixací hypoték v roce 2027 výrazné zvýšení splátek. Situaci by navíc mohlo zhoršit očekávané zvýšení úrokových sazeb Bank of England, které by podle předpokladů mělo přijít již tento týden.
Všeobecně se očekává, že devítičlenný měnový výbor (MPC) britské centrální banky 5. listopadu zvýší základní úrokovou sazbu ze současných 3,75 % na 4 %. K tomuto kroku by mělo dojít poté, co inflace ve Spojeném království v září dále vzrostla na 3,5 %.
Podle očekávání finančních trhů by toto zvýšení mohlo být prvním ze čtyř plánovaných kroků, při nichž by se sazby během následujících 12 měsíců pokaždé zvýšily o čtvrt procentního bodu. Takový vývoj by ještě více zatížil rodinné rozpočty domácností, které se již nyní potýkají s rostoucími náklady na energie a potraviny.
Tisícům lidí končí fixace úrokových sazeb již v posledních měsících letošního roku. Podle odhadů mělo v období od července do prosince přejít na nové úrokové sazby přibližně 700 000 dlužníků.
Dalším 2,3 milionu domácností skončí fixace hypoték v příštím roce. Vyplývá to z údajů organizace UK Finance, která zastupuje britský bankovní sektor.
Základní úroková sazba Bank of England zůstává beze změny od prosince loňského roku. Na finančních trzích však v poslední době panuje značná nejistota. Kolísání cen dluhopisů, které částečně souvisí s vývojem cen energií a obavami z inflace v důsledku války na Blízkém východě, vedlo k růstu takzvaných swapových sazeb. Ty přitom významně ovlivňují cenu hypoték s pevně stanovenou úrokovou sazbou.
Případné zvýšení základní sazby ze strany Bank of England by mohlo tento trend ještě posílit a dále zvýšit celkové náklady domácností na splácení úvěrů.
Údaje zveřejněné minulý týden ukázaly, že počet schválených hypotečních úvěrů ve Spojeném království v září klesl na nejnižší úroveň za téměř tři roky. Potenciální zájemce o vlastní bydlení totiž odradil prudký nárůst nákladů na půjčky.
V souvislosti s rozpočtem představeným minulý týden varoval Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (Office for Budget Responsibility, OBR), že disponibilní příjmy britských domácností po započtení inflace v příštím roce klesnou o 0,6 %. Jde o výrazný obrat oproti březnové prognóze téhož úřadu, která naopak předpokládala jejich růst o 0,6 %.
David Miles z OBR označil tento výhled za „značně ponurý obraz“. Pokles příjmů podle něj souvisí také s prudkým růstem cen energií. Úřad očekává, že tento cenový šok letos zvýší spotřebitelskou inflaci na 3,5 %, což je výrazně více než březnová prognóza ve výši 2 %.
Podle nejnovějšího odhadu energetické společnosti EDF by se měl v lednu cenový strop pro energie, který stanovuje regulační úřad Ofgem a podle nějž se odvíjejí účty domácností, zvýšit o více než 400 liber.
Ministr financí John Healey zařadil mezi hlavní opatření svého rozpočtu také jednorázovou podporu ve výši 100 liber pro 20 milionů domácností. Uvedl, že jejím cílem je „zmírnit zátěž v nejchladnějších měsících a pomoci lidem překlenout období do jara“.
Součástí balíčku opatření na zmírnění dopadů rostoucích životních nákladů bylo také zrušení plánovaného zvýšení spotřební daně z pohonných hmot, které původně navrhovala Rachel Reevesová, a prodloužení snížené sazby DPH u účtů za elektřinu. Tato opatření byla financována zvýšením daní pro banky, střadatele a pronajímatele nemovitostí.
Bank of England zaujímá vůči rostoucí inflaci od vypuknutí války v Íránu vyčkávací přístup. V tomto ohledu se liší od dalších významných centrálních bank, mezi něž patří americký Federální rezervní systém, japonská centrální banka nebo Evropská centrální banka. Ty již letos přistoupily ke zvýšení úrokových sazeb.
Guvernér Bank of England Andrew Bailey dal jasně najevo, že měnový výbor pozorně sleduje, zda se rostoucí ceny začínají promítat také do požadavků zaměstnanců na vyšší mzdy. Takový vývoj by mohl signalizovat takzvané druhotné inflační efekty, které hrozí tím, že se růst cen v ekonomice pevně usadí a bude obtížnější jej zastavit.
Ještě před vypuknutím války na Blízkém východě se očekávalo, že centrální banka letos několikrát sníží úrokové sazby. Inflace měla postupně klesat a vrátit se ke stanovenému cíli ve výši 2 %.
Dlouhodobě vysoké ceny ropy, které souvisejí mimo jiné s uzavřením Hormuzského průlivu a následným omezením dodávek, však místo toho přispěly k dalšímu růstu inflace.
Bank of England tento týden zveřejní aktualizované prognózy hospodářského růstu a inflace spolu s rozhodnutím o dalším nastavení úrokových sazeb. Britská ekonomika v první polovině roku 2026 rostla rychleji, než se očekávalo, a podle původních předpokladů měla být nejrychleji rostoucí ekonomikou skupiny G7. K tomuto vývoji částečně přispěly také sektory spojené s umělou inteligencí, jak vyplývá z údajů britského Úřadu pro národní statistiku.
Výhled pro příští rok se však výrazně zhoršil. Oficiální prognózy hospodářského růstu byly sníženy kvůli obavám, že vysoké ceny energií začnou stále výrazněji brzdit ekonomickou aktivitu.
Přestože ceny na peněžním trhu naznačují, že Bank of England do července příštího roku zvýší úrokové sazby celkem čtyřikrát, řada ekonomů působících v londýnské finanční čtvrti City se domnívá, že pravděpodobnější jsou pouze dvě zvýšení.