Miliardář z hedgeového fondu je dalším finančníkem, který opouští Británii kvůli obavám z vyšších daní.
Miliardář a manažer hedgeových fondů Chris Rokos se chystá opustit Spojené království. Jeho plánovaný odchod je dalším z řady případů, kdy britští superbohatí přesouvají své bydliště do zahraničí v době rostoucích obav z daňové politiky země.
Zakladatel společnosti Rokos Capital Management podle agentury Bloomberg plánuje přesunout své daňové bydliště do Řecka. Součástí jeho stěhování má být také otevření nové kanceláře firmy v Aténách.
Rokos se tak zařadí mezi řadu miliardářů a významných finančníků, kteří v posledních letech Spojené království opustili. Někteří z nich svůj odchod dávají do souvislosti především se zrušením dosavadního režimu pro osoby bez britského domicilu a s růstem daňového zatížení investic do soukromého kapitálu, dědictví a kapitálových zisků.
Rokos, který svou společnost založil v roce 2015, se letos umístil na třetím místě každoročního žebříčku největších britských daňových poplatníků, který zveřejňuje Sunday Times. Za rok 2025 měl podle odhadů zaplatit na daních přibližně 330 milionů liber. Jeho majetek se podle miliardářského indexu agentury Bloomberg odhaduje na zhruba 4 miliardy dolarů, tedy přibližně 2,96 miliardy liber.
Letos zároveň věnoval rekordních 190 milionů liber Univerzitě v Cambridge. Peníze mají pomoci financovat vznik nové Rokos School of Government.
Rokos navštěvoval státní základní školu a později získal stipendium na prestižní Eton College. Následně vystudoval matematiku na Oxfordské univerzitě. Po oznámení svého velkého daru Cambridge tehdy uvedl, že měl díky vzdělání velké životní příležitosti a chtěl by něco vrátit Británii.
Finančník, který si dlouhodobě zakládá na soukromí a publicitě se spíše vyhýbá, byl v minulosti také dárcem Konzervativní strany. Většinu posledního desetiletí navíc věnoval rozsáhlé rekonstrukci historického sídla Tottenham House poblíž Marlborough ve Wiltshire. Rozsáhlá přestavba přibližně 200pokojového domu měla stát kolem 175 milionů liber a zahrnovala mimo jiné výstavbu tenisového pavilonu a soukromého kina.
Jedním z důvodů, proč může být Řecko pro Rokose atraktivní, je tamní daňový režim určený pro osoby s vysokým majetkem. Program platný po dobu 15 let vyžaduje, aby zájemce do tří let od podání žádosti investoval nejméně 500 000 eur do řeckých nemovitostí, podniků nebo akcií. Na oplátku může získat možnost platit paušální roční daň 100 000 eur z příjmů získaných v zahraničí.
Rokosův plánovaný odchod přichází krátce poté, co ministr financí John Healey ve svém prvním významném projevu uvedl, že chce z Británie vytvořit „zemi, která vytváří bohatství“. Healey má svůj první rozpočet představit v říjnu.
Premiér Andy Burnham v minulosti podporoval vyšší zdanění majetných lidí, v červenci však naznačil, že po nástupu do premiérského úřadu nehodlá tyto daně zvyšovat okamžitě.
Odchod významných bohatých Britů se začal výrazněji diskutovat poté, co tehdejší konzervativní ministr financí Jeremy Hunt v roce 2024 představil plány na zásadní reformu systému pro osoby bez britského domicilu.
Mezi známé případy patří Shravin Bharti Mittal, dědic jedné z nejbohatších indických rodin, egyptský investor Nassef Sawiris nebo Richard Gnodde, dlouholetý bankéř Goldman Sachs.
Gnodde se přestěhoval do Milána, zatímco Sawiris podle dostupných informací pobývá v Itálii a Abú Zabí. Mittal jako své bydliště uvedl Spojené arabské emiráty poté, co dříve v oficiálních dokumentech uváděl Spojené království.
Labouristická vláda loni zavedla nový daňový režim, podle něhož jsou zahraniční příjmy a zisky nově podrobeny britskému zdanění po čtyřech letech, zatímco dříve se na ně pravidla vztahovala až po 15 letech. Nový systém založený na daňovém rezidentství zároveň stanovuje, že globální majetek těchto osob může po deseti letech podléhat dědické dani.
Přestože v posledních letech došlo k několika výrazným odchodům bohatých lidí, není zatím z oficiálních statistik jasné, do jaké míry jsou skutečně způsobeny vyššími daněmi. Nejnovější předběžná data ukazují pouze mírný pokles počtu rezidentů bez britského domicilu. V daňovém roce končícím loni v dubnu jich bylo přibližně 73 400, což představovalo meziroční pokles o 0,5 %.
Británie zároveň čelí konkurenci dalších evropských zemí, které se snaží přilákat bohaté zahraniční investory prostřednictvím výhodnějších daňových režimů. Mezi ně patří například Itálie, která se stala oblíbenou destinací díky možnosti platit paušální daň ve výši 300 000 eur z příjmů pocházejících ze zahraničí.
Zástupce společnosti Rokos Capital Management byl požádán o vyjádření k plánovanému přesunu, ale v době zveřejnění zprávy nebyla jeho reakce k dispozici.