Lídr Fianna Fáil byl formálně jmenován premiérem den poté, co v Dáilu panovala chaotická atmosféra, přičemž debaty se zaměřily na budoucnost a na Trumpa.
Nově zvolený irský premiér Micheál Martin přislíbil, že zajistí ochranu země „v době skutečného ohrožení“, jen několik dní poté, co Donald Trump pohrozil zrušením jejích daňových výhod a návratem amerických pracovních míst do USA.
Tento závazek učinil krátce po svém oficiálním jmenování předsedou vlády, ke kterému došlo 24 hodin po chaotických scénách v Dáilu, jež zdržely proces jeho inaugurace.
Ve svém projevu před parlamentem se odvolal na Patricka Pearse, jednoho ze zakladatelů irské republiky, a prohlásil: „Každá generace má svůj úkol. Naší výzvou je dnes chránit Irsko v době skutečné hrozby, přičemž musíme zároveň řešit zásadní sociální problémy. Bez pochyb je toto jedním z nejnáročnějších období v moderních světových dějinách.“
Martin uvedl, že Irsko nemůže „počítat s tím, že zůstane stranou dění“, zatímco provozuje otevřenou ekonomiku a soupeří se zbytkem světa o zahraniční investice.
Za klíčovou prioritu označil posílení „tří hlavních vztahů Irska – s Evropou, USA a Spojeným královstvím“.
V souladu s dohodou o rotaci funkce taoiseacha, kterou dříve uzavřel Leo Varadkar s Fiannou Fáil, zůstane Martin premiérem po dobu tří let, načež Harris převezme tuto roli v listopadu 2027. Martin naposledy působil jako taoiseach v letech 2020 až 2022.
Harris bude jmenován místopředsedou vlády a zároveň získá rozšířené pravomoci jako ministr zahraničních věcí, včetně odpovědnosti za mezinárodní obchod – tuto funkci již mnozí neoficiálně nazývají „ministr pro Trumpa“.
Plánuje se, že Harris podnikne rychlou diplomatickou misi do Washingtonu, aby zmírnil jakékoli hrozby ze strany Trumpovy administrativy. Irsko je totiž silně závislé na nadnárodních společnostech, které tvoří více než polovinu příjmů z korporátních daní. Evropské centrály desítek amerických firem, jako jsou Apple, Microsoft, Meta, X a Pfizer, se nacházejí právě v Irsku.
Nová vláda se zaměřuje na řešení dlouhodobé bytové krize, která se spolu s otázkami zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury a ekonomiky stala hlavním tématem irské politiky v posledních letech.
Martinův návrat do funkce taoiseacha ukončil bezprecedentní chaos v Dáilu, kde volba premiéra byla čtyřikrát přerušena kvůli protestům opozice. Opoziční TD ostře kritizovali rozhodnutí umožnit skupině nezávislých TD, kteří podporují vládu, získat řečnický čas na opozičních lavicích. Hlavním bodem sporu byla podpora sedmi regionálních nezávislých a dvou bratrů z Kerry, kteří stojí za koalicí Fianna Fáil a Fine Gael. Obě strany přitom ve volbách získaly o jedno křeslo méně, než je nutné k většině.
V posledních dnech se ukázalo, že členové Regionální nezávislé skupiny (RIG), kteří nebyli odměněni ministerskými posty, budou moci usednout na opoziční lavice a využívat řečnický čas na úkor stran jako Sinn Féin, labouristů a dalších. Spor vyvolala také role Michaela Lowryho, veterána mezi TD, který sehrál klíčovou úlohu při formování koaliční dohody.
Lowry byl předmětem jedenáctiletého vyšetřování, které označilo jeho jednání při udělování licence na mobilní telefony před 30 lety za „hluboce zkorumpované“. Lowry však závěry odmítá a nadále popírá jakékoli pochybení.
I když Martin v minulosti vyzýval Lowryho k odstoupení, tento týden hájil rozhodnutí spolupracovat se skupinou RIG, v níž Lowry hraje vedoucí roli.
Nový kabinet přinesl několik překvapení. Paschal Donohoe, zkušený politik a předseda euroskupiny ministrů financí EU, se pravděpodobně vrátí jako ministr financí. Helen McEnteeová, uznávaná TD známá z doby brexitové krize, kdy působila jako ministryně pro Evropu, se očekává jako nová ministryně školství.
Vláda však čelí kritice za nízké zastoupení žen v kabinetu. Po listopadových volbách má Irsko nejnižší podíl poslankyň v západní Evropě s poměrem 75 % mužů a 25 % žen.