Budoucí kancléř nečekaně ostře vystupuje proti těm, kteří se staví proti spolupráci s AfD.
Lídr německé konzervativní opozice, Friedrich Merz, jehož strana je považována za favorita nadcházejících všeobecných voleb, hájil své přísné migrační návrhy poté, co byl vystaven kritice za narušení tradičního „firewallu“ oddělujícího krajní pravici od centristů.
Ve svém rozhodném projevu na stranickém sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Berlíně Merz vyjádřil přesvědčení, že 23. února dosáhnou ve volbách výrazného úspěchu a zanechají daleko za sebou protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD), která v průzkumech stabilně drží druhou příčku.
Pouhých pět dní poté, co hlasy krajní pravice podpořily nezávaznou rezoluci o hraniční politice, čímž došlo k průlomovému porušení dlouholetého tabu, Merz zopakoval svůj slib, že do budoucna nepřipustí žádnou formální spolupráci s AfD.
„S Alternative für Deutschland nebudeme spolupracovat – ani před volbami, ani po nich. Nikdy,“ prohlásil Merz za bouřlivého potlesku delegátů, kteří povstali ze svých míst.
Zdůraznil, že AfD „stojí proti všemu, co naše země a naše strana vybudovaly za poslední roky a desetiletí“. Podle něj je krajně pravicová strana hlavním soupeřem v této volební kampani. „Chceme ji oslabit, chceme ji odsunout na okraj politického dění,“ dodal.
V reakci na masové protesty, které o víkendu zaplavily německá města na protest proti jeho strategii vůči AfD, Merz zaujal nečekaně útočný tón a obvinil demonstranty z pokrytectví.
„Chci se zeptat: kde je odpor slušných lidí?“ řekl s odkazem na „bezprecedentní nenávist k Izraeli“, která se objevila po útocích Hamásu 7. října, a na „antisemitismus, který nás všechny hluboce zahanbuje a proti němuž byla reakce příliš váhavá“.
„Všem, kteří včera vyšli do ulic, říkám: zvolili jste špatné datum i špatné téma,“ uzavřel.
V závěrečných týdnech kampaně Merz zesílil své poselství o nutnosti dodržování zákona a pořádku. Varoval, že pokud hlavní politické strany nepřijdou s tvrdší odpovědí na násilné trestné činy – například na smrtící bodný útok proti malým dětem v Aschaffenburgu minulý měsíc – riskují, že jejich voliči se přikloní k extremistům.
„Ohniska násilí v našich ulicích a známé problémové oblasti, zejména během událostí jako Silvestr nebo První máj, narušují důvěru občanů v právní stát a často vytvářejí dojem, že je stát bezmocný,“ prohlásil Merz. Slíbil, že jeho vláda dokáže, že „náš demokratický řád je i nadále schopen efektivně reagovat na současné výzvy“.
„Pokud se nám to v příštích letech nepodaří, Německo se může propadnout do levicového či pravicového populismu,“ varoval.
Merz, který si v průzkumech veřejného mínění drží vedoucí pozici již několik měsíců, se v posledních dnech ocitl pod palbou kritiky ze strany středolevicových politiků, nespokojenců uvnitř vlastní strany i odborníků napříč politickým spektrem. Kritici ho obviňují z hazardování s poválečným konsensem, jehož cílem bylo izolovat krajní pravici.
Jeho neúspěšná nezávazná rezoluce, která měla podporu AfD, prosazovala přísnější opatření proti nelegální migraci, včetně častějšího vracení migrantů na hranicích. Odpůrci ale tvrdí, že řada těchto návrhů odporuje německému i evropskému právu.
V pátek německý parlament zamítl legislativní návrh CDU na zpřísnění imigračních kontrol, který hrozil stát se prvním zákonem přijatým s podporou krajní pravice.