Hollyin zákon by podle Annette Bramleyové mohl zabránit násilníkům v chovu domácích zvířat a zároveň upozornit na vazbu mezi týráním zvířat a domácím násilím.
Annette Bramleyová vzpomíná na svou dceru Holly jako na milující matku, oddanou rodině a velkou milovnici zvířat. Podle ní měla slabost pro všechna zvířata bez rozdílu a dokázala najít krásu i tam, kde ji ostatní neviděli.
Když se Holly dostala do manipulativního a násilného vztahu se svým manželem Nicholasem Metsonem, stala se její láska ke zvířatům nástrojem, který proti ní využíval. Metson jí pořídil štěně, které se následně pokusil zabít tím, že ho vložil do pračky. Poté, co ho Holly zachránila, měl zvíře utopit ve vaně.
Podle rodiny se podobné případy opakovaly po celé období jejich sedmiletého vztahu. Metson měl týrat a zabíjet řadu domácích zvířat, včetně křečků, králíků a morčat. Bramleyová je přesvědčena, že násilí na zvířatech využíval jako prostředek nátlaku a kontroly nad svou partnerkou.
„Nikdy jsem si nemyslela, že skončí jen u zvířat. Věděla jsem, že mezi týráním zvířat a domácím násilím existuje souvislost,“ uvedla. Když rodinu navštívila policie, okamžitě podle ní napadlo, že Holly mohla být obětí svého manžela.
Její obavy se naplnily v březnu 2023, kdy byla šestadvacetiletá Holly zavražděna. Vyšetřovatelé později označili čin za mimořádně brutální a barbarský útok. Tělo mladé ženy bylo po smrti rozřezáno na více než 200 částí.
Po tragédii zahájila Bramleyová kampaň za přijetí takzvaného Hollyina zákona, který by měl zabránit osobám s historií týrání zvířat pořizovat si další domácí mazlíčky. Současně chce upozornit na často přehlíženou spojitost mezi násilím páchaným na zvířatech a domácím násilím.
Součástí návrhu je vytvoření registru pachatelů týrání zvířat a systému, který by umožňoval sdílení informací o osobách usvědčených z krutého zacházení se zvířaty. Cílem je zabránit tomu, aby si tito lidé mohli bez omezení pořizovat další zvířata.
Řada studií potvrzuje, že mezi týráním zvířat a násilím v rodině existuje významná souvislost. Pachatelé často využívají domácí mazlíčky jako prostředek zastrašování a psychického nátlaku na své oběti. Analýza britské Národní jednotky pro boj s kriminalitou proti volně žijícím živočichům navíc ukázala, že více než čtvrtina pachatelů trestných činů souvisejících se zvířaty byla spojena také s domácím násilím nebo zneužíváním.
Britská vláda již zadala výzkum zaměřený na hlubší zkoumání této problematiky a plánuje spolupráci s veterinárními odborníky. Cílem je pomoci veterinářům lépe rozpoznávat případy, kdy opakovaná zranění zvířat mohou naznačovat širší problém domácího násilí.
Bramleyová se domnívá, že veterináři mohou sehrát důležitou roli při odhalování rizikových situací. Pokud se podle ní stejné zvíře opakovaně objevuje s vážnými zraněními, mělo by to být důvodem k větší pozornosti a případnému oznámení podezření.
Kampaň podporuje také organizace Naturewatch Foundation. Její zástupce Mark Randell, bývalý kriminalista, upozorňuje, že týrání zvířat bývá často přehlíženým varovným signálem budoucího násilí vůči lidem, zejména ženám a dívkám.
Randell zároveň upozorňuje na rostoucí počet případů, kdy mladí lidé úmyslně ubližují volně žijícím zvířatům. Podle něj je nutné budovat kulturu respektu nejen vůči ženám, ale vůči všem živým tvorům a životnímu prostředí.
Případ Holly podle něj ukazuje, jak důležité je brát podobné signály vážně. Metson měl totiž dlouhou historii násilí na zvířatech již od dětství. Přestože se opakovaně přiznával ke krutému zacházení se zvířaty a byl znám organizaci RSPCA, nikdy nebyl za své jednání stíhán.
Pro Annette Bramleyovou je snaha o změnu zákonů způsobem, jak uctít památku své dcery a současně pomoci ochránit další ženy před podobným osudem. Dodnes ji pronásledují otázky, zda bylo možné tragédii zabránit.
„Celé roky ubližoval zvířatům a nikdo mu nezabránil pokračovat. Musíme udělat vše pro to, aby se podobným případům dalo v budoucnu předejít,“ říká.