Zpěvák a herec se dokázal vymanit z drogové závislosti a života na ulici, aby mohl spolupracovat s umělci od Rolling Stones a Metallicy až po Jean-Luca Godarda.
Marianne Faithfull, jedna z nejvšestrannějších a nejcharismatičtějších britských zpěvaček a skladatelek, zemřela ve věku 78 let po šest dekád trvající kariéře.
Mluvčí oznámil: „S velkým zármutkem sdílíme zprávu o odchodu zpěvačky, skladatelky a herečky Marianne Faithfull.
„Marianne dnes pokojně zesnula v Londýně obklopena svou milující rodinou. Bude nám všem velmi chybět.“
Její hudební dráha zahrnovala vše od klasických popových hitů 60. let po temný synthpop alba Broken English a spolupráci s umělci jako Nick Cave, Warren Ellis či Lou Reed. Díky svému jedinečnému stylu a talentu si získala obdiv fanoušků i respekt kolegů nejen v hudbě, ale i v módním a filmovém světě.
Faithfull se narodila v roce 1946 v Londýně a z matčiny strany pocházela z rakouské šlechty – její praprastrýc Leopold von Sacher-Masoch napsal slavný erotický román Venuše v kožešinách – vyrůstala však v běžném prostředí řadového domu v Readingu.
Když jako teenager odešla do Londýna, setkala se s manažerem Rolling Stones Andrewem Loogem Oldhamem, který oslovil Micka Jaggera a Keitha Richardse, aby pro ni napsali její debutový singl As Tears Go By. Píseň z roku 1964 se dostala do britské Top 10 a následovaly tři další úspěšné singly v roce 1965, které se umístily i v americké Top 40.
Faithfull se tehdy začala věnovat i herectví – účinkovala v divadelních inscenacích Čechovových Tří sester po boku Glendy Jacksonové a v Hamletovi, kde hrála Ofélii s Anjelicou Huston jako svou asistentkou. Každý večer předváděla slavnou „šílenou“ scénu, jak později přiznala, pod silným vlivem heroinu.
Na filmovém plátně spolupracovala s legendami jako Orson Welles, Oliver Reed, Alain Delon či Anna Karina a ve filmu Made in USA od Jeana-Luca Godarda z roku 1966 ztvárnila samu sebe.
Zářivou kariéru v swingujícím Londýně však brzy zastínily skandály spojené s jejím vztahem k Rolling Stones. V roce 1965 se provdala za umělce Johna Dunbara a měla s ním syna Nicholase, ale manželství rychle skončilo, když se dala dohromady s Mickem Jaggerem, s nímž prožila bouřlivý čtyřletý vztah.
Často byla považována za múzu kapely. Právě její slova „ani divocí koně by mě neodtrhli“ inspirovala Rolling Stones k napsání písně Wild Horses, zatímco její boj se závislostí se odrazil v textech Dear Doctor a You Can’t Always Get What You Want. „Věděla jsem, že mě využívají jako inspiraci pro ty temné drogové skladby,“ přiznala. „Ale bylo to pro dobrou věc.“ Byla také spoluautorkou písně Sister Morphine, kterou nahrála společně s Jaggerem, Richardsem a Ry Cooderem. Rolling Stones ji později zařadili na album Sticky Fingers, ale její podíl na autorství byl uznán až po dlouhém právním sporu.
Její závislost na heroinu a kokainu se stále zhoršovala. V roce 1967 se stala terčem veřejného skandálu, když byla při policejní razii v domě Keitha Richardse nalezena nahá, zabalená do kožešinového koberce. Zatímco muži zapojení do aféry byli vnímáni jako rebelové, Faithfull čelila odsudkům. „Zničilo mě to,“ řekla později. „Když je muž závislý na drogách, považuje se to za fascinující a romantické. Žena v takové situaci je hned za děvku a špatnou matku.“
V roce 1970 přišla o péči o svého syna, rozešla se s Jaggerem a ocitla se na ulici. Několik let žila jako bezdomovkyně v londýnském Soho a snažila se zbavit závislosti na heroinu. „V 60. letech jsem žila v iluzích,“ řekla v roce 2016. „Ale když jsem se ocitla na ulici, uvědomila jsem si, jak mohou být lidé dobří. Čínská restaurace mi dovolila prát u nich prádlo, muž s pojízdným stánkem mi dával čaj.“
Pomalu se jí podařilo otočit svůj životní směr a v roce 1976 se po téměř desetileté hudební pauze vrátila s country albem Dreamin’ My Dreams, čímž zahájila svou novou éru.
Svůj velkolepý návrat na hudební scénu potvrdila albem Broken English z roku 1979, které bylo nominováno na Grammy. Toto album, ovlivněné synthpopem a postpunkem, se vyznačuje syrovým, hlubokým hlasovým projevem, který odrážel její životní zkušenosti. S drogami definitivně skoncovala v roce 1985 a nadále pravidelně vydávala hudbu. Během své kariéry spolupracovala s mnoha významnými umělci, včetně Nicka Cavea, Damona Albarna, Emmylou Harris, Becka a Metallicy. Celkem vydala 21 studiových alb.
Faithfull se dvakrát provdala a rozvedla – nejprve za Bena Brierlyho z punkové kapely Vibrators, poté za herce Giorgia Della Terzu. „Se všemi svými milenci a manžely jsem prožila úžasný život,“ řekla v roce 2011, s výjimkou Della Terzy: „Byl to Američan a byla to noční můra.“
Objevila se také v několika hereckých rolích. Zahrála si Boha ve dvou epizodách sitcomu Absolutely Fabulous, ztvárnila ďábla v muzikálu Černý jezdec od Toma Waitse a Williama Burroughse a ve filmu Sofie Coppoly Marie Antoinetta ztvárnila císařovnu Marii Terezii. V pozdějších letech žila v Paříži a na teroristický útok v koncertním sále Bataclan v roce 2015, při kterém zemřelo 90 lidí, reagovala písní They Come at Night, kterou napsala v den tragédie.
Faithfull se v průběhu let potýkala s řadou zdravotních problémů. V roce 2007 oznámila, že trpí hepatitidou C, která jí byla diagnostikována už o 12 let dříve. V roce 2006 podstoupila úspěšnou operaci rakoviny prsu a později se potýkala s různými kloubními onemocněními, včetně artritidy. Během své heroinové závislosti v 70. letech bojovala také s anorexií. V roce 2020 prodělala těžký průběh onemocnění Covid-19 a strávila 22 dní v nemocnici.
Po Faithfull zůstal její syn Nicholas Dunbar.