Často se vznikají spory mezi majiteli bytů a nájemci ohledně možnosti chovu domácích mazlíčků nebo trvalého pobytu v pronajaté nemovitosti. V těchto případech platí zákon jasně: pronajímatel nemá právo zakázat ani jedno. Toto omezení nelze ani upravit v nájemní smlouvě.
Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, vysvětluje: „Často se ve smlouvě objevuje neplatné ujednání o zákazu chovu domácích mazlíčků v bytě. Občanský zákoník explicitně povoluje nájemci chovat zvíře v bytě za předpokladu, že to nezpůsobuje nepřiměřené obtíže ostatním obyvatelům domu.“
Občanský zákoník také stanoví, že pokud chov zvířete způsobuje zvýšené náklady na údržbu společných prostor domu, je nájemce povinen tyto náklady nahradit pronajímateli.
Podobně, majitel bytu nemůže zakázat nájemci přijímat návštěvy do bytu nebo nařídit mu povinnost ohlašovat je. Pokud nájemce dostane návštěvu, nemusí se bát porušení podmínek nájemní smlouvy.
Spory ohledně trvalého pobytu
Pokud jde o trvalý pobyt, nájemce je povinen oznámit pronajímateli zvýšení počtu osob v bytě do dvou měsíců, jak stanoví občanský zákoník. Nicméně, pokud se jedná o osobu blízkou, jako jsou manželé, rodiče nebo děti, není souhlas pronajímatele potřeba.
Další častou neplatnou podmínkou v nájemní smlouvě je zákaz přihlášení trvalého pobytu v pronajatém bytě. V tomto případě nájemce nepotřebuje souhlas pronajímatele, ale stačí mu pouze nájemní smlouva.