Prezident prohlašuje, že setrvá ve funkci až do roku 2027, navzdory politickému chaosu způsobenému pádem vlády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl možnost rezignace a potvrdil, že setrvá ve funkci až do konce svého mandátu v roce 2027. Zároveň oznámil, že v následujících dnech jmenuje nového premiéra, aby vyřešil politickou krizi způsobenou historickým pádem vlády.
„Francouzský lid mi dal demokratický mandát na pět let, a ten hodlám naplnit až do jeho konce,“ prohlásil Macron ve čtvrtečním televizním projevu.
Macron, čelící nejvážnější politické krizi svého prezidentského působení, kritizoval opozici za „cynismus“, nedostatek odpovědnosti a vytváření „pocitu chaosu“. Opozice ve středu prosadila hlasování o nedůvěře, které vedlo k pádu vlády pravicového premiéra Michela Barniera po pouhých třech měsících vlády menšinové koalice.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že za současný politický chaos není zodpovědný on, ale opozice. „Nebudu přebírat odpovědnost za nezodpovědné činy jiných,“ uvedl s tím, že v nejbližších dnech jmenuje nového premiéra, který sestaví vládu s podporou širšího politického spektra nebo alespoň těch, kteří se zaváží vládu nesvrhnout.
Ve středečním hlasování o nedůvěře spojila síly levicová aliance a krajně pravicové Národní shromáždění Marine Le Penové, čímž zajistily jasnou většinu 331 hlasů proti vládě. Macron kritizoval Le Penovou za volbu chaosu a obvinil ji z destabilizace situace.
Francie, která čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, nyní riskuje konec roku bez schváleného rozpočtu na rok 2025 či stabilní vlády. Ústava sice umožňuje dočasná opatření, která by zabránila vládnímu kolapsu, ale Macron musí rychle najít premiéra, který dokáže vést menšinovou vládu v hluboce rozděleném parlamentu. Bude to již čtvrtý premiér během jeho funkčního období.
Elysejský palác se snaží zmírnit obavy z chaosu, zejména před víkendovou návštěvou světových lídrů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, při příležitosti znovuotevření katedrály Notre Dame. Macron zdůraznil, že Francie umí zvládat velké výzvy, jako byla obnova katedrály nebo příprava na olympijské hry.
Předseda národního shromáždění Yaël Braun-Pivet vyzval k rychlému jmenování premiéra, který by sjednotil parlament a zajistil schválení rozpočtu. Mezitím Barnierova vláda pokračuje v základních povinnostech, dokud nebude jmenována nová vláda. Nové volby se však nemohou konat před rokem 2025, což omezuje Macronovy možnosti.
Mezi možnými kandidáty na premiéra se spekuluje o Françoisovi Bayrouovi, blízkém spojenci Macrona, ale odcházející ministr obrany Sébastien Lecornu popřel, že by se o post ucházel. Levicová opozice požaduje, aby premiér pocházel z jejích řad, zatímco pravice trvá na pravicovém kandidátovi.
Macron se ocitá ve složité situaci po středečním hlasování, prvním úspěšném hlasování o nedůvěře od roku 1962. Barnierova vláda, která padla po pouhých třech měsících, byla nejkratší v historii páté republiky. Barnierova klíčová agenda, rozpočet na rok 2025, který měl zahrnovat úspory a zvýšení daní, narazila na odpor napříč politickým spektrem.
Jeho rozhodnutí využít ústavního článku 49.3, který umožňuje prosadit zákony bez parlamentního hlasování, vyvolalo vlnu nevole, která vedla k hlasování o nedůvěře. I když se Barnier snažil získat podporu Le Penové, nakonec se její strana připojila k opozici a jeho rozpočet označila za nepřijatelný.