Bývalí Macronovi spojenci se přidávají k opozici a vyzývají prezidenta, aby zasáhl a zastavil prohlubující se politickou krizi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí rostoucímu tlaku, aby vyhlásil předčasné volby nebo sám odstoupil, zatímco se k jeho odpůrcům přidávají i bývalí spojenci. Ti ho vyzývají, aby podnikl kroky k ukončení prohlubující se politické krize, která zasahuje druhou největší ekonomiku EU.
V úterý dokonce jeho první premiér Édouard Philippe veřejně navrhl, že by měl prezident po schválení rozpočtu uspořádat předčasné prezidentské volby, protože současná situace je podle něj neudržitelná. Philippe, jenž vedl vládu v letech 2017–2020 a nyní stojí v čele spřátelené centristické strany, upozornil, že další měsíce nejistoty poškozují Francii.
Podobně se od Macrona distancoval i Gabriel Attal, jeho někdejší premiér a současný lídr hlavní pro-macronovské strany. Attal kritizoval prezidenta za to, že trvá na udržení kontroly, i když se za poslední dva roky vystřídalo už pět premiérů.
Krizi prohloubila rezignace Sébastiena Lecornua, který odstoupil po necelém měsíci ve funkci spolu s nově jmenovaným kabinetem. Macron mu však dal ještě 48 hodin, aby se pokusil sjednotit strany a vyjednat podporu pro rozpočet. Jednání však komplikovala skutečnost, že se krajně pravicové Národní shromáždění (RN) odmítlo účastnit.
Podle RN už tato jednání neslouží zájmům občanů, ale pouze prezidentovi, přestože právě tato strana by podle průzkumů mohla v předčasných volbách zvítězit. Deník Le Monde označil současnou situaci za „tragickou frašku“ a další důkaz rozpadu Macronova druhého mandátu.
Francie je v politickém chaosu více než rok, od voleb v roce 2024, které rozdělily parlament na tři bloky – levici, krajní pravici a Macronovu středopravicovou alianci – bez jasné většiny.
Macron má několik možností: znovu jmenovat Lecornua, vybrat nového, možná nestranického premiéra, nebo rozpustit parlament a vypsat volby. I když dosud tvrdil, že se novým volbám chce vyhnout, v pondělí připustil, že by k nim mohl přistoupit, pokud se Lecornuovi nepodaří zajistit stabilitu.
Přesto trvá na tom, že neodstoupí před rokem 2027, kdy mu končí mandát. Jeho bývalí spojenci tak nyní opakují požadavky opozice, včetně krajní pravice vedené Jordanem Bardellou, který vyzval prezidenta, aby rozpustil parlament a nechal rozhodnout voliče.
Mezitím Lecornu jedná s představiteli Macronovy aliance i konzervativní pravice (LR) o podpoře rozpočtu. Krizi navíc doprovází vážné ekonomické problémy, včetně vysokého zadlužení a rozpočtového deficitu kolem 6 % HDP.
Socialistická strana (PS) podmiňuje svou podporu „změnou politického kurzu“ a vznikem levicově orientované vlády. Lecornu se mezitím stal nejkratší dobu sloužícím premiérem v moderní francouzské historii – pátým od Macronova znovuzvolení a třetím od rozpuštění parlamentu v loňském roce.