Aktuální témata:
Politika

Listopadové předčasné volby ve Španělsku mohou přivést krajní pravici k moci

20.11.2026

Šesté parlamentní volby ve Španělsku za posledních 11 let mohou poprvé od pádu Frankova režimu otevřít krajní pravici cestu do vlády.

Španělé se 29. listopadu vydají k volebním urnám, aby rozhodli o složení parlamentu v pořadí již šestých všeobecných volbách za posledních 11 let. Předčasné hlasování může ukončit osmileté působení socialistů u moci a poprvé od obnovení demokracie po smrti generála Franka otevřít krajní pravici cestu do španělské vlády.

Proč byly volby vyhlášeny a proč jsou důležité?

Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné volby 5. října poté, co konzervativní Lidová strana (PP), krajně pravicová Vox a pravicové katalánské hnutí Junts, které usiluje o nezávislost Katalánska, společně odmítly krizová opatření připravená vládou v reakci na bytovou krizi.

Nedostatek dostupného bydlení se stal jedním z hlavních témat předvolební kampaně a vyvolal rozsáhlé protesty po celé zemi. Závažnost situace ilustroval například případ Maricarmen Abascalové. Sedmaosmdesátiletá žena byla vystěhována ze svého madridského bytu, protože si nemohla dovolit platit nájemné, které investiční fond po odkoupení nemovitosti zvýšil o 230 procent. Minulou středu se navíc do generální stávky proti prudkému růstu cen bydlení zapojily více než tři miliony lidí.

Sánchez a jeho Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) doufají, že jejich snaha řešit bytovou krizi a skutečnost, že jejich návrhy zablokovaly strany PP, Vox a Junts, přimějí progresivní voliče přijít k volbám a zajistí socialistům další čtyřleté období u moci.

Tato strategie je však riskantní. Všechny průzkumy naznačují, že volby vyhraje Lidová strana, pravděpodobně však nezíská absolutní většinu. K sestavení vlády by proto potřebovala podporu strany Vox. Případná koaliční dohoda mezi oběma uskupeními by znamenala návrat krajní pravice do španělské vlády. Od pádu diktatury generála Franka a obnovení demokracie by se tak stalo vůbec poprvé.

Proč tedy Sánchez podstupuje tak velké riziko?

Premiér, který je známý svou ochotou riskovat a schopností překvapovat politické soupeře nečekanými kroky, věří, že bytová krize by se mohla stát tématem, díky němuž znovu uspěje po několika bouřlivých a náročných letech.

Sánchezova menšinová koaliční vláda, v níž působí také menší levicové uskupení Sumar, má dlouhodobé problémy s prosazováním zákonů v rozděleném parlamentu. Od roku 2023 se jí navíc nepodařilo schválit státní rozpočet. Katalánské hnutí Junts, které před třemi lety poskytlo Sánchezovi podmíněnou podporu, se snaží z vládní spolupráce získat co nejvíce výhod. Když se mu to však hodí, neváhá podporu stáhnout – stejně jako v případě mimořádných opatření týkajících se bydlení.

Vláda čelila také ostré kritice za způsob, jakým zvládla migrační krizi ve španělské severoafrické enklávě Ceuta. Během pouhých 48 hodin tehdy překročilo hranici ze sousedního Maroka na španělské území přibližně 80 000 lidí.

Sánchezova administrativa, jeho strana i lidé z jeho nejbližšího okolí se navíc v posledních dvou letech potýkají s korupčními obviněními. Pro premiéra, který se při nástupu do funkce zavázal k nekompromisnímu boji proti korupci a úplatkářství, jde o mimořádně nepříjemnou situaci.

Za těchto okolností mohl Sánchez dospět k závěru, že vyhlášení voleb a kampaň zaměřená na nespokojenost veřejnosti s bytovou krizí představují politicky výhodnější možnost než další měsíce parlamentní patové situace a negativní pozornosti médií.

Jak kampaň probíhá?

Sánchez se během kampaně snažil zdůrazňovat sociální a ekonomické výsledky své vlády. Jeho snahu však zastínila železniční tragédie z 28. října, při níž při nehodě vysokorychlostního vlaku zahynulo 69 lidí.

Nehoda se stala pouhých devět měsíců poté, co při jiné železniční havárii na stejné trati zemřelo 46 lidí. Obě tragédie vyvolaly otázky ohledně bezpečnosti a správy španělské sítě vysokorychlostních železnic, která bývá jinak považována za jednu z nejlepších v Evropě.

Sánchezův ministr dopravy Óscar Puente pod tlakem rezignoval jen několik dní po nehodě. Svůj odchod zdůvodnil slovy: „Ani země, ani já nemůžeme nést odpovědnost za 100 úmrtí za méně než rok.“

Lídr Lidové strany Alberto Núñez Feijóo obvinil Sánchezovu vládu, že nedokáže zajistit bezpečnost obyvatel. Strana Vox naopak ostře kritizovala to, co označila za vládní „neschopnost, korupci, klientelismus a nedostatečné investice do údržby a rozvoje infrastruktury“.

Jaký bude pravděpodobný výsledek voleb?

Španělský parlament, tedy Kongres poslanců, má celkem 350 křesel. K získání absolutní většiny je proto potřeba obsadit nejméně 176 mandátů. Podle průzkumů by Lidová strana mohla získat přibližně 130 křesel, socialisté kolem 110 a Vox asi 63 mandátů.

Pokud PSOE nedosáhne výrazně lepšího výsledku, než jaký jí přisuzují průzkumy, otevře se prostor pro jednání o vládě vedené Lidovou stranou a podporované stranou Vox.

Postoj PP k jejímu krajně pravicovému rivalovi se přitom v posledních letech výrazně proměnil. Ještě před šesti lety se od Vox distancovala s odůvodněním, že její politika stojí na „strachu, hněvu, zášti a pomstě“. V současnosti je však vůči této straně i jejímu protiimigračnímu programu podstatně vstřícnější. Větší ochotu projevuje také vůči návrhům Vox na takzvanou „remigraci“, tedy návrat migrantů do zemí jejich původu.

PP a Vox už společně vládnou ve čtyřech španělských regionech. Jejich spolupráce na celostátní úrovni by proto navazovala na již existující politické dohody mezi oběma stranami.

Sdílejte článek: