Na setkání v Budapešti se lídři shodli na nutnosti podpořit růst a produktivitu v reakci na sílící trend protekcionismu s heslem „Amerika na prvním místě.“
Na setkání v Budapešti lídři EU podepsali deklaraci zaměřenou na posílení konkurenceschopnosti unie, což je nyní ještě naléhavější vzhledem k protekcionistické obchodní politice „Amerika na prvním místě,“ kterou plánuje nově zvolený americký prezident Donald Trump.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má unie příliš mnoho překážek brzdících inovace. Je proto nutné výrazně snížit byrokracii, zejména pro startupy; zvýšit investice; zlepšit přístup ke kapitálu a posílit produktivitu.
„Panuje široká shoda, že toto je klíčový základ pro další postup,“ uvedla von der Leyenová. Zmínila také plán vytvoření jednotného rámce pravidel pro startupy v celé EU a opatření ke snížení cen energií, které jsou v EU třikrát až čtyřikrát vyšší než v USA.
Evropští lídři se obávají návratu Donalda Trumpa, nejen kvůli jeho nepřátelskému vztahu k NATO a nejednoznačnému postoji k Ukrajině, ale i kvůli ekonomickým důsledkům jeho hrozby, že EU „zaplatí vysokou cenu“ za nedostatečné nákupy amerických výrobků.
Hostitel summitu, maďarský premiér Viktor Orbán, který je spojencem Trumpa a často se střetává s Bruselem a dalšími lídry EU, uvedl, že na setkání nebyly žádné zásadní neshody, protože lídři se shodli na nutnosti zlepšit konkurenceschopnost. Orbán zdůraznil, že v kontextu nižšího růstu než v USA a Číně, nízké produktivity a klesajícího podílu na světovém obchodu je cílem „znovu udělat Evropu silnou“ a že konkurenceschopnost není ideologická, ale pragmatická.
Italská premiérka Giorgia Meloniová na začátku schůzky vyzvala: „Neptejte se, co pro vás mohou udělat USA, ale co by měla Evropa udělat pro sebe. Evropa musí najít rovnováhu. Víme, co musíme udělat.“
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola upozornila, že konkurenceschopnost není „jen módní slovo“ a že pokud by Evropa měla stejný růst jako USA, měla by dnes o 11 milionů více pracovních míst. „Nemůžeme jen reagovat na volby v USA, musíme jednat.“
Evropští lídři se také opírali o zprávu bývalého italského premiéra a ex-šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, který varoval, že EU čeká „pomalý a bolestivý úpadek“, pokud se nezaměří na ukončení stagnace. Podle Draghiho by EU měla investovat až 800 miliard EUR ročně, což by mělo pomoci obnovit ekonomiku unie.
Draghi rovněž navrhl, že blok by měl více využívat půjčky na financování těchto investic, což by ale mohlo narazit na odpor některých zemí, jako je Německo a Nizozemsko. Na setkání Draghi zdůraznil, že rozhodnutí musí být přijata okamžitě, jinak EU zažije nízký růst a stagnaci.
Summit také přijal novou „evropskou dohodu o konkurenceschopnosti“, která zahrnuje podporu deregulace, posílení klíčových sektorů, jako je obrana, biotechnologie a umělá inteligence, a vytváření rovnějších podmínek pro obchod a nové způsoby financování.
Analytici však nebyli příliš nadšení. Mujtaba Rahman z Eurasia Group uvedl, že EU nepochopila rozsah výzev, které Trumpovo znovuzvolení přináší. Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz, uvedl, že Evropa na to není připravena.
Orbán také zopakoval, že EU bude muset přehodnotit svou podporu Ukrajině, protože někteří věří, že USA skončí tuto válku, a Evropa ji nemůže financovat sama.
Politické krize v Německu a Francii také ztěžují reakci EU na ekonomické problémy a Trumpovo znovuzvolení. Německý kancléř Olaf Scholz však trval na tom, že EU by se s jakoukoli obchodní válkou s USA měla vypořádat a měla by se zaměřit na „rozhovory“. Von der Leyenová dodala, že EU se bude soustředit na společné zájmy a následně jednat.