Lídři podpořili návrh von der Leyenové, ale jednotný postoj k Ukrajině narušilo Maďarsko vedené Viktorem Orbánem.
Evropští lídři na summitu v Bruselu jednomyslně podpořili rozsáhlé zvýšení výdajů na obranu, s cílem posílit podporu Ukrajině v reakci na rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc USA a omezit sdílení zpravodajských informací.
Přestože summit měl demonstrovat jednotu, maďarský premiér Viktor Orbán odmítl podpořit společné prohlášení EU o Ukrajině, které se vymezovalo proti Trumpovu vstřícnému postoji k Rusku. Navzdory tomu ostatních 26 lídrů, včetně slovenského premiéra Roberta Fica, prohlášení podpořilo, přičemž zdůraznili: „O Ukrajině nemůže být rozhodováno bez Ukrajiny.“ Tento postoj reagoval na Trumpovy snahy marginalizovat Evropu a Kyjev v diplomatických jednáních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se summitu osobně zúčastnil, a namísto plánovaného videoprojevu přiletěl do Bruselu. Na úvod jednání si potřásl rukou s lídry EU a někteří ho dokonce objali, což bylo v ostrém kontrastu s postojem Washingtonu, kde představitelé USA zdůrazňovali, že omezení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou je strategický krok k ukončení války. Americký vyslanec na Ukrajině Keith Kellogg přirovnal tento krok k „ráně do muly, která ji má přimět vnímat realitu“.
Zatímco někteří ukrajinští opoziční lídři potvrdili schůzky s lidmi z Trumpova okruhu, odmítli spekulace, že by usilovali o svržení Zelenského. Ten na summitu zdůraznil, že klíčovou otázkou pro mírová jednání je, zda je Rusko ochotné ukončit válku. Varoval, že Moskva nadále zvyšuje vojenské výdaje, posiluje svou armádu a hledá způsoby, jak obejít sankce.
Zelenskyj na sociálních sítích oznámil, že v pondělí zamíří do Saúdské Arábie na jednání s korunním princem Mohammedem bin Salmánem. Jeho tým následně zůstane v Rijádu, kde bude pokračovat ve spolupráci s americkými partnery. „Ukrajina usiluje o mír,“ zdůraznil.
Zvláštní summit EU byl svolán v reakci na Trumpovu přímou diplomacii s Vladimirem Putinem, která předcházela jeho napjatému setkání se Zelenským v Bílém domě a rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc USA.
Lídři EU obecně podpořili plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který zahrnuje posílení obranných kapacit Evropy a potenciální investice ve výši 800 miliard eur. Výdaje by měly být financovány kombinací úvěrů a flexibilnějších fiskálních pravidel.
„Evropa musí být schopna chránit sebe i Ukrajinu a prosazovat spravedlivý a trvalý mír,“ řekla von der Leyenová. Komise navrhuje půjčky ve výši 150 miliard eur, podpořené nevyužitými prostředky z rozpočtu EU, a uvolnění dalších 650 miliard eur díky zmírnění fiskálních pravidel.
Členské státy budou muset tento plán ještě schválit a není jasné, zda plně využijí dostupné finanční prostředky. Stále sílí tlak na země, které nedosahují 2% cíle výdajů na obranu, například Španělsko a Itálii. Belgický premiér Bart De Wever označil svou zemi za „zaostávajícího žáka“, který si zaslouží „facku přes zápěstí“.
V Německu se rýsuje zásadní změna: pravděpodobní budoucí koaliční partneři CDU-CSU a SPD se shodli na zmírnění ústavní „dluhové brzdy“, což by umožnilo výrazné navýšení obranných výdajů. Nadcházející německý kancléř Friedrich Merz se již setkal s von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Současný kancléř Olaf Scholz, který dočasně zastupuje Německo, potvrdil, že v Berlíně panuje rostoucí shoda na úpravě ústavy. Tento krok vyvolal překvapení mezi jeho evropskými partnery.
Scholz se však staví chladně k návrhu Emmanuela Macrona na rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Naopak Merz naznačil, že by bylo vhodné diskutovat s Francií a Velkou Británií o možnosti zahrnout Německo do jejich jaderné ochrany. Polský premiér Donald Tusk vyzval k serióznímu zvážení francouzského návrhu jako součásti širšího plánu na koordinaci evropské obrany.
„Evropa dlouho otálela, ale dnes se vše změnilo,“ řekl Tusk s odkazem na nové návrhy Komise a rostoucí koordinaci mezi evropskými lídry. Podle něj Rusko nevyhraje závody ve zbrojení, stejně jako je před 40 lety prohrál Sovětský svaz.
Zatím není jasné, na jakém rozsahu vojenské pomoci Ukrajině se EU dohodne na rok 2025. Návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zahrnuje sumy mezi 20 a 40 miliardami eur. Kallasová doufá v politickou dohodu, která by mohla být potvrzena na březnovém summitu Evropské rady. Pokud by Maďarsko blokovalo dohodu, plán by mohl být uskutečněn prostřednictvím „koalice ochotných“.
Orbán vyvolal pobouření, když ve svém dopise před summitem navrhl, aby EU následovala Trumpa a zahájila přímá mírová jednání s Putinem. Slovensko svůj odpor k unijnímu prohlášení o Ukrajině stáhlo výměnou za zmínku o sporu s Kyjevem ohledně tranzitu plynu. Litva varovala, že EU musí najít způsob, jak obejít obstrukce jednotlivých států, jinak jí „historie vystaví účet“.
V návrhu unijního závěrečného dokumentu chybí společné půjčky (eurobondy), ačkoli se o této možnosti nadále hovoří navzdory odporu Německa. Scholz potvrdil, že Berlín je k této variantě skeptický.
Jeden z vrcholných představitelů EU shrnul závěry summitu slovy: „Evropa se skutečně posouvá k obranné integraci. Ale tímto to nekončí.“
Britský ministr obrany John Healey označil Trumpův tlak na Evropu za příležitost k posílení transatlantických vztahů. Ve Washingtonu po jednání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem uvedl: „Prezident USA vyzval Evropu, aby převzala větší odpovědnost. A my to děláme.“ Healey zdůraznil, že Velká Británie je připravena hrát v této snaze klíčovou roli a bude nadále úzce spolupracovat s USA na podpoře Ukrajiny.