Ministr John Healey nezaručil, že se minimální mzda mladých vyrovná mzdě dospělých v termínu slíbeném ve volebním programu.
Zdá se, že Labouristická strana před příštími parlamentními volbami pravděpodobně nesplní svůj slib sjednotit minimální mzdu pro mladší pracovníky s minimální mzdou dospělých. Ministr financí totiž odmítl zaručit, že k tomu dojde v původně stanoveném termínu.
John Healey v neděli prohlásil, že jeho strana je „připravena přijímat obtížná rozhodnutí týkající se vládních priorit“, a to včetně případného omezení veřejných výdajů.
Jeho vyjádření zazněla v době, kdy ekonom Andy Haldane, bývalý poradce Andyho Burnhama, varoval, že se veřejné finance Spojeného království nacházejí ve velmi vážném stavu. Podle něj vláda stojí „na pokraji propasti“ a hrozí jí podobný finanční otřes, jaký nastal za vlády Liz Trussové.
Andy Haldane, bývalý ekonom Bank of England.
Zástupci vlády na jeho slova reagovali podrážděně. Poukazovali především na to, že finanční trhy na představený rozpočet reagovaly příznivě.
Healey v nedělních rozhovorech naznačil, že při sjednocování minimální mzdy mladších pracovníků s její sazbou pro dospělé chce vláda postupovat pomaleji. Zdůraznil, že labouristé od svého závazku neustupují, zatím však nestanovili konkrétní termín, kdy má být sjednocení dokončeno.
V rámci posledního rozpočtu vláda oznámila zvýšení minimální hodinové mzdy na 13,21 libry pro dospělé a na 11,27 libry pro pracovníky mladší 21 let. Aby se obě sazby postupně vyrovnaly, musela by minimální mzda mladších zaměstnanců růst výrazně rychleji.
V pořadu BBC Sunday with Laura Kuenssberg Healey uvedl, že vláda chce k vyrovnávání mezd přistupovat „krok za krokem“. Zohlednit přitom musí také obavy, že příliš prudké zvýšení nákladů na zaměstnávání mladých lidí by mohlo vést k růstu jejich nezaměstnanosti.
Labouristé se ve svém volebním programu pro rok 2024 zavázali omezit rozdíly v minimální mzdě u pracovníků ve věku 18 až 20 let. Rozpočet představený minulý týden však přinesl pouze plošné zvýšení sazeb o 3,9 %.
Ministr financí John Healey během rozhovoru s Laurou Kuenssbergovou pro BBC.
Healey v rozhovoru uvedl, že vláda musí vzhledem k obavám z nezaměstnanosti mladých lidí nadále hledat „rovnováhu mezi počtem pracovních míst a výší mezd“.
Někteří přední labourističtí politici již dříve vyjádřili nespokojenost s pomalým postupem při sjednocování minimálních mezd. Patřila mezi ně také ministryně pro bydlení Angela Raynerová, která ještě před svým nástupem do vlády v červnu vyzvala kabinet, aby svůj volební závazek splnil.
Healey zdůraznil, že vláda zůstává odhodlána rozdíly postupně odstranit. „Jako nový poslanec jsem se podílel na přípravě zákona, který v roce 1998 zavedl celostátní minimální mzdu. I nyní proto musíme hledat rovnováhu mezi počtem pracovních míst a výší mezd,“ uvedl.
Odmítl zároveň tvrzení, že by labouristé porušili slib obsažený ve volebním programu.
„Nejde o to, zda k tomu dojde, ale kdy. Rozhodující je, jak rychle se nám to podaří. Chci, abychom důkladně zvážili všechny kompromisy, které nevyhnutelně vznikají při hledání rovnováhy mezi počtem pracovních míst a výší mezd.
Chci získat podporu zaměstnavatelů i odborů, aby se na tomto úsilí podíleli společně s vládou. Musíme totiž řešit situaci, která je v současnosti morální ostudou naší země: milion mladých lidí, nad nimiž jsme zlomili hůl a kteří nemají žádnou naději, že jim někdo pomůže vstoupit na pracovní trh a získat možnost přispět k budoucnosti této země.“
Healey v rozhovoru pro BBC rovněž potvrdil, že vláda hodlá zachovat plánované škrty ve veřejných výdajích. V některých oblastech mají meziročně přesáhnout dvě procenta a měly by pokračovat až do příštích parlamentních voleb.
Některé analytické instituce, včetně Institute for Fiscal Studies, kritizují vládní plány na snižování rozpočtového deficitu. Upozorňují, že jejich naplnění bude pravděpodobně vyžadovat nepopulární omezení výdajů. Je však nepravděpodobné, že by vláda k takovým krokům přistoupila v klíčovém období před volbami.
„Budeme v tomto úsilí pokračovat v rámci našeho desetiletého plánu i při příštím přezkumu veřejných výdajů,“ řekl Healey. „Ve svém rozpočtovém plánu jsem zároveň představil kroky, které už podnikáme, a práci, kterou připravujeme v souvislosti s rozhodnutími, jež z tohoto přezkumu vzejdou.“
Andy Haldane, bývalý ekonom Bank of England, který v létě působil jako poradce Andyho Burnhama, než se stal premiérem, však upozornil, že je naléhavě nutné zlepšit hospodaření s veřejnými prostředky i způsob, jakým si stát půjčuje peníze.
Podle Haldanea se veřejné finance Spojeného království ocitly v mimořádně nebezpečné situaci. „Pokud jde o stav veřejných financí, řekněme si to otevřeně: stojíme na pokraji propasti. Riziko, že na trzích s veřejným dluhem dojde k něčemu velmi nepříjemnému, je značné,“ prohlásil.
Varoval, že by mohlo dojít k prudkému růstu nákladů na státní půjčky, podobnému tomu, který Spojené království zažilo během takzvaného minirozpočtu vlády Liz Trussové, tentokrát však s ještě závažnějšími důsledky.
Jeho výroky vyvolaly rozhořčení mezi některými ministry a jejich spolupracovníky, a to mimo jiné kvůli jeho dřívějším vazbám na Andyho Burnhama.
Jeden ze zdrojů z vládních kruhů označil Haldanova slova za „skutečně nezodpovědná“. Podle něj ekonom poškozuje pověst Británie, když tvrdí, že mluví jménem finančních trhů, přestože jeho vyjádření odporují veřejně dostupným stanoviskům skutečných účastníků trhu a analytiků.
Výnosy britských státních dluhopisů od schválení rozpočtu klesly a směřují k nejvýraznějšímu měsíčnímu poklesu od května. To naznačuje, že finanční trhy na rozhodnutí ministryně financí reagovaly převážně klidně, přestože dlouhodobý výhled veřejných financí zůstává nejistý.
Také většina analýz investičních stratégů, mimo jiné ze společností Bloomberg, Citigroup a L&G, dospěla k závěru, že rozpočet neobsahuje žádné zásadní kroky, které by měly finanční trhy znepokojovat.
Hlavní tajemnice ministerstva financí Emma Reynoldsová v neděli v rozhovoru pro stanici GB News prohlásila, že vláda neplánuje provádět „bezhlavé škrty“ v sociálních výdajích jen proto, aby dosáhla vyrovnanějšího rozpočtu. Upozornila, že takový postup by mohl vyvolat další náklady v jiných oblastech veřejného sektoru.
„Na začátku nového roku představíme konkrétní návrhy a následně přijmeme legislativu, která zajistí, aby se výdaje na sociální oblast snížily spravedlivým a udržitelným způsobem, v souladu s hodnotami naší labouristické vlády,“ uvedla Reynoldsová.
„Vím, že jiné strany, například konzervativci nebo hnutí Reform, tvrdí, že by dokázaly provést v sociální oblasti rozsáhlé a bezhlavé škrty.“
„Ani konzervativní vládě se však takové škrty nepodařilo prosadit. Velmi dobře si totiž uvědomovala, že pokud člověka dostanete do krizové situace, náklady se nakonec pouze přesunou do jiné části veřejného sektoru.“
„To tedy není správná cesta. Upřímně řečeno, takový postup není realistický.“