Téměř pětina krytů je v nevyhovujícím stavu nebo zcela chybí a úředníci přiznávají, že válka v Íránu „ukázala, jak nedostatečně jsme připraveni“.
Dne 2. března ve 12:33 dostal Valentinos Pangalos pokyn spustit poplachové sirény na mezinárodním letišti v Pafosu na Kypru. Vyhlášen byl stav nouze poté, co byl v blízkosti zařízení zaznamenán podezřelý objekt – pravděpodobně dron s výbušninami. Jen asi o 12 hodin dříve narazil dron íránské výroby typu Shahed do hangáru na základně RAF Akrotiri, což výrazně zvýšilo obavy z dalších útoků. Letiště muselo být okamžitě vyklizeno.
„Za 24 let služby jsem nikdy nezažil nic podobného,“ uvedl Pangalos, jeden z nejzkušenějších důstojníků civilní obrany na ostrově. „Dostat takový rozkaz tak náhle bylo opravdu velmi náročné.“
Podle něj však šlo jen o začátek.
Americké bombardování Íránu a následné odvetné údery dostaly tento ostrov ve východním Středomoří do stavu vysoké pohotovosti a znovu otevřely otázky bezpečnosti v míře, jaká zde nebyla od roku 1974. Tehdy pokus o připojení Kypru k Řecku vedl k turecké invazi a následné okupaci severní části ostrova. Úředníci říkají, že v malé operační místnosti civilní obrany už několik dní nepřestávají zvonit telefony, zejména po zprávách o dalších možných útocích dronů z Libanonu, který leží jen asi 240 kilometrů daleko.
„Lidé mají velký strach. Po útoku dronu propukla panika,“ uvedl Pangalos, který nyní tráví dlouhé hodiny v poněkud zchátralém velitelství civilní obrany na okraji Nikósie. Největší obavy podle něj vyjadřují především starší obyvatelé, kteří si stále pamatují tureckou invazi a následné vysídlení.
„Telefonáty přicházely v kteroukoliv denní i noční dobu, hlavně od starších lidí, kteří se ptali, kde najdou nejbližší úkryt a co mají dělat,“ popsal. „Bohužel nás je málo, protože máme velký nedostatek personálu.“
Hlavní důstojnice civilní obrany Maria Papa u svého stolu zaplněného dokumenty přiznává, že krizová situace kyperské úřady zaskočila.
„Tato bezpečnostní krize jasně ukázala, jak nedostatečně jsme připraveni,“ řekla. „Potřebujeme změny na všech úrovních – od zlepšení krytů přes posílení personálu až po samotnou budovu, ve které pracujeme. Na tyto problémy upozorňuji už řadu let.“
Na nástěnkách ve vstupních halách bytových domů se začaly objevovat seznamy nejbližších úkrytů, mnozí obyvatelé však zjistili, že některé z nich jsou ve skutečnosti jen malé garáže nebo zanedbané sklepy ve vlhkých a špatně udržovaných budovách. Ministr vnitra tento týden uvedl, že z celkových 2 480 krytů evidovaných úřady je přibližně 480 nevyhovujících, nepřístupných, soukromých nebo dokonce vůbec neexistuje.
Maria Papa má přitom civilní obranu brzy opustit. Podle místních médií souvisí její odchod právě s kritikou stavu krytů v zemi. Prezident Nikos Christodoulides připustil, že vláda reagovala se zpožděním.
„Se současným stavem krytů rozhodně nejsme spokojeni,“ řekl novinářům poté, co se ukázalo, že existující bunkry mohou pojmout maximálně asi 45 % z přibližně jednoho milionu obyvatel Kypru. „Nebudu situaci dramatizovat, zvlášť v zemi, která před 52 lety zažila invazi a okupaci,“ dodal s odkazem na přítomnost zhruba 35 000 tureckých vojáků na severu ostrova. „První věc, která se měla řešit, byla výstavba krytů.“
Prezident zároveň oznámil, že bude jmenován národní koordinátor krizového řízení podle evropských standardů, který má zlepšit reakci státu na mimořádné události. Připravuje se také legislativa, jež má stavebním firmám nabídnout pobídky k budování bunkrů v nových bytových domech, aby se nedostatek úkrytů postupně odstranil.
„Doposud jsme se spoléhali na to, že lidé poskytnou prostory pro kryty dobrovolně,“ vysvětlila Papa. „Bylo to čistě na jejich dobré vůli.“
S rostoucí kritikou nedostatečné připravenosti státu zároveň sílí i tlak veřejnosti na rychlé změny.