Uzavření přechodu Merdare na východní hranici Kosova v Prištině přichází jako spirála napětí s balkánským sousedem.
Kosovo uzavřelo svůj největší hraniční přechod poté, co jej demonstranti zablokovali na srbské straně, aby podpořili své etnické příbuzné v Kosovu v odmítnutí uznat nezávislost země.
Středeční krok ponechal pouze tři vstupní body mezi oběma zeměmi otevřené, přičemž dva další přechody na srbské hranici byly od 10. prosince uzavřeny podobnými protesty na jejich kosovských stranách.
Poslední protest přišel několik hodin poté, co Srbsko uvedlo, že uvedlo svou armádu do nejvyššího možného stupně pohotovosti po týdnech eskalace napětí mezi Bělehradem a Prištinou.
Srbové v Srbsku použili v úterý nákladní auto a traktory k vytvoření nejnovější zátarasy poblíž přechodu Merdare na východní hranici Kosova, uvedla bělehradská média.
Obstrukce brání tisícům Kosovanů, kteří pracují jinde v Evropě, v návratu domů na dovolenou.
Asi 50 000 Srbů žijících v etnicky rozděleném severním Kosovu odmítá uznat vládu v Prištině nebo status Kosova jako země oddělené od Srbska. Mají podporu mnoha Srbů v Srbsku a jeho vládě.
Uzavírka v platnosti
„Pokud jste již vstoupili do Srbska, musíte použít jiné hraniční přechody… nebo jít přes Severní Makedonii,“ uvedlo kosovské ministerstvo zahraničí na své facebookové stránce a oznámilo uzavření přechodu Merdare.
Uzavírka začala platit o půlnoci, i když přejezd už byl zřejmě nepoužitelný.
Vstupní bod Merdare je pro Kosovo nejdůležitější pro silniční nákladní dopravu. Země má mezinárodní železniční spojení.
Od 10. prosince si Srbové v severním Kosovu vyměnili palbu s policií a postavili v Mitrovici a okolí více než 10 zátarasů.
Jejich akce následovala po zatčení bývalého srbského policisty za údajné napadení sloužících policistů.
V úterý vyrostly na severu další dva zátarasy.
Ruský vliv
Kosovský ministr vnitra obvinil Srbsko pod vlivem Ruska z pokusu o destabilizaci jeho země prostřednictvím protestů.
Srbsko popírá, že se snaží destabilizovat svého souseda, a tvrdí, že chce pouze chránit srbskou menšinu žijící na území dnešního Kosova, ale Bělehrad ji neuznává.
Moskva ve středu uvedla, že podporuje srbské pokusy chránit etnické Srby v severním Kosovu, ale popřela obvinění Prištiny, že Rusko nějakým způsobem podněcuje napětí ve snaze zasít chaos na Balkáně.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že bylo „špatné“ hledat destruktivní ruský vliv.
„Srbsko je suverénní země a přirozeně chrání práva Srbů, kteří žijí poblíž v tak těžkých podmínkách, a přirozeně tvrdě reaguje, když jsou tato práva porušována,“ řekl Peskov.
„S velmi blízkými spojeneckými vztahy, historickými a duchovními vztahy se Srbskem Rusko velmi bedlivě sleduje, co se děje, jak jsou respektována a zajišťována práva Srbů,“ dodal. „A samozřejmě podporujeme Bělehrad v akcích, které se přijímají.“
Desetiletí nepokojů
Kosovo s albánskou většinou vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008 s podporou Západu po válce v letech 1998-99, do které NATO zasáhlo, aby ochránilo občany etnických Albánců.
Kosovská vláda požádala mírové síly NATO pro zemi, přibližně 4000 příslušníků KFOR, aby odstranily barikády. KFOR však nemá pravomoc jednat na srbské půdě.
„Je prvořadé, aby se všichni zúčastnění vyvarovali jakékoli rétoriky nebo akcí, které mohou způsobit napětí a eskalovat situaci,“ uvedl v prohlášení generálmajor Angelo Michele Ristuccia.
„Řešení by se mělo hledat prostřednictvím dialogu,“ dodal.
Německo také vyjádřilo znepokojení nad současným napětím. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí ve středu uvedl, že Berlín se soustředil na úsilí o odstranění barikád podél hranic Kosova a Srbska.
Srbsko, podporované svými spojenci Ruskem a Čínou, neuznává státnost své bývalé provincie, ale většina západních zemí, včetně Spojených států, ano.