Aliance na obranu svobody navýšila investice do mezinárodních soudních sporů a kampaní s cílem prosazovat své silně konzervativní křesťanské postoje.
Konzervativní právní organizace Alliance Defending Freedom (ADF), která sehrála klíčovou roli při zrušení rozsudku Roe v. Wade, výrazně navýšila své výdaje na mezinárodní soudní spory a kampaně. Podle kritiků tím usiluje o šíření svých krajně pravicových, křesťansko-teokratických hodnot mimo území Spojených států.
ADF spolu se svou zahraniční odnoží ADF International, která funguje jako samostatná právnická osoba, v účetním roce končícím v červnu 2024 vynaložily celkem 10,9 milionu dolarů na mezinárodní granty a programy. Z jejich nejnovějších daňových přiznání vyplývá, že výdaje spojené s Evropou meziročně vzrostly přibližně o 70 %.
Výkonný ředitel ADF International se sídlem ve Vídni Paul Coleman uvedl, že cílem organizace není pouze obrana pronásledovaných, ale také odpor proti cenzuře, prosazování „biologické reality“ a ochrana práv rodičů. Ve výroční zprávě za rok 2024 organizace tvrdí, že zaznamenala úspěch ve 39 případech u Evropského soudu pro lidská práva a dosáhla 282 vítězství u národních soudů.
Ve Spojených státech se ADF, která působí více než třicet let, zapojila do řady zásadních sporů týkajících se konzervativních křesťanských témat – od zpochybňování práv gayů a transgender osob až po snahy o financování náboženských charterových škol z veřejných prostředků. ADF i ADF International vede generální ředitelka Kristen Waggonerová.
Analýza aktivit ADF International naznačuje, že se organizace snaží zopakovat strategii, která jí přinesla úspěchy v USA: vyhledávat jednotlivé případy křesťanů, kteří tvrdí, že jsou kvůli své víře umlčováni nebo diskriminováni, a tyto kauzy postupně dostávat až k nejvyšším soudům.
Podle Alyssy Bowenové z investigativní organizace True North Research by tyto aktivity měly být pro evropskou občanskou společnost varováním. Uvedla, že ADF podle ní využívá argument náboženské svobody spíše jako nástroj k podkopávání rovných práv a ochrany základních svobod než jako ochranný princip. Zároveň upozornila, že minulost ADF v útocích na práva žen, LGBTQ+ lidí i pedagogů by měla vést jiné země k opatrnosti, například k omezení politických výdajů a ochraně nezávislosti soudů.
Ve Finsku se ADF zapojila do případu poslankyně Päivi Räsänenové, který sama organizace označuje za otázku svobody projevu. Räsänenová čelila obvinění z podněcování nenávisti poté, co na sociálních sítích kritizovala podporu Pride akce ze strany Evangelické luteránské církve Finska. Ačkoli byla dvakrát zproštěna viny, její kauzu nyní projednává finský nejvyšší soud. Sama uvedla, že ji ADF International oslovila poté, co se o jejím případu dozvěděla, a ocenila její právní podporu.
Jádrem sporu je výklad zákona zakazujícího hrozby, urážky či pomluvy na základě mimo jiné náboženství nebo sexuální orientace. Podle právníků je Räsänenové případ výjimečný, protože poprvé testuje hranice zákona v souvislosti s projevy namířenými proti sexuálním menšinám. Odborníci upozorňují, že výsledek může mít zásadní dopad na veřejnou debatu o právech menšin, roli náboženství v politice i vlivu zahraničních aktérů.
Kauza Räsänenové jí zároveň přinesla popularitu mezi evropskými představiteli krajní pravice. Sama popsala, že se během cesty do Budapešti setkala s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, přičemž ADF se na tomto setkání nepodílela.
ADF International se brání kritikám tvrzením, že je politicky nestranickou lidskoprávní organizací, která hájí právo každého „žít a mluvit pravdu“. Uvádí také, že její činnost je v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a že obhajuje jednotlivce bez ohledu na jejich přesvědčení, včetně případů mimo západní svět.
Organizace se rovněž angažuje ve Spojeném království a Německu, kde podporuje například odpůrce potratů nebo skupiny pořádající shromáždění před potratovými klinikami. Kritici tvrdí, že ADF tímto způsobem systematicky rozšiřuje svůj vliv a snaží se přenášet americké kulturní a právní spory do evropského kontextu.