S rostoucím využíváním umělé inteligence a snižováním počtu zaměstnanců se firmy začnou více orientovat na „gig ekonomiku“.
V roce 2024 oznámila společnost Klarna, která funguje na principu „kup teď, zaplať později“, že zruší stovky míst v zákaznické podpoře a nahradí je chatbotem založeným na umělé inteligenci. Firma tehdy očekávala úspory v řádu milionů. O rok později však, po stížnostech zákazníků na zhoršenou kvalitu služeb, začala opět diskrétně přijímat lidské operátory.
Na první pohled se tento krok mohl jevit jako ústup ve prospěch zaměstnanců v éře AI. Ve skutečnosti byl ale přechod složitější. Klarna nezačala znovu nabírat kmenové zaměstnance, ale využila externí pracovníky najímané přes agentury. Její generální ředitel Sebastian Siemiatkowski tento model přirovnal ke „gigové ekonomice“, kdy lidé pracují flexibilně podobně jako řidiči Uberu. Chatbot přitom dál obsluhuje rutinní dotazy, zatímco externí pracovníci řeší složitější požadavky zákazníků.
Tento vývoj ilustruje širší trend, jak může umělá inteligence proměňovat pracovní trh. Odborníci se shodují, že AI pravděpodobně nenahradí celé profese, ale převezme jejich části. Optimistický pohled říká, že tím uvolní zaměstnance od rutinních úkolů a umožní jim věnovat se hodnotnější práci. Skeptická interpretace však varuje, že firmy budou díky AI stále častěji nahrazovat stabilní pracovní místa flexibilními externími kontraktory, což povede k větší nejistotě zaměstnání.
Pojem „gig práce“ označuje krátkodobé, flexibilní nebo jednorázové zakázky. Jeho původ sahá do hudebního prostředí, dnes se však používá pro platformy jako Uber, DoorDash či Taskrabbit. Tato forma práce nabízí určitou volnost při plánování směn, ale zároveň postrádá tradiční zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, nemocenská, zdravotní pojištění nebo jistota minimální mzdy.
Sociologové upozorňují, že dochází k dlouhodobému posunu od stabilních kariér k fragmentovaným formám práce. Umělá inteligence tento trend může ještě urychlit, protože firmám umožňuje rozdělit pracovní pozice na menší části a část z nich automatizovat. Zbytek pak může být zadáván externím pracovníkům bez plného zaměstnaneckého statusu.
Podle výzkumníků z oblasti pracovního trhu se tento model již rozšiřuje napříč odvětvími. Nejde pouze o řidiče nebo kurýry, ale stále častěji také o kancelářské a znalostní profese – od zákaznické podpory přes copywriting až po právní či finanční služby.
Ekonomové upozorňují, že přechod na tento model často znamená oslabení pracovních standardů, které byly budovány po generace. Zaměstnanci přicházejí o jistoty spojené s plným úvazkem, zatímco firmy získávají větší flexibilitu a nižší náklady.
V praxi se tento posun již projevuje i v dalších oblastech, včetně kreativních profesí a zdravotnictví. Někteří pracovníci jsou najímáni na krátkodobé úkoly spojené s trénováním AI systémů nebo produkcí dat, která tyto systémy potřebují ke zlepšení.
Zároveň se rozšiřují platformy, které zprostředkovávají flexibilní práci v sektorech, kde dříve převládaly stabilní úvazky. Tyto systémy jsou někdy označovány jako „Uber pro zdravotnictví“ či jiné obory a často fungují s minimální regulací, což vede k nižší ochraně pracovníků.
Podle odborníků je tento vývoj teprve na začátku a umělá inteligence může v následujících letech zásadně změnit strukturu trhu práce. Největší dopad přitom nebude spočívat v úplném zániku pracovních míst, ale v jejich postupné přeměně na flexibilní a méně stabilní formy zaměstnání.