Americký prezident apeloval na přijetí „odvetných kroků“ poté, co kolumbijský prezident Gustavo Petro zabránil dvěma vojenským letadlům s deportovanými ve vstupu.
USA a Kolumbie se v neděli vyhnuly hrozící obchodní válce poté, co Bílý dům oznámil, že Kolumbie souhlasila s přijímáním deportovaných migrantů přepravovaných vojenskými letadly.
Prezident Donald Trump předtím varoval, že Kolumbie čelí celům a sankcím jako odvetě za dřívější odmítnutí umožnit přistání těchto letů v rámci jeho tvrdé politiky proti nelegální migraci.
V nedělním prohlášení Bílý dům potvrdil, že Kolumbie přijala všechny podmínky, a proto žádné tresty nebudou zavedeny.
„Kolumbijská vláda souhlasila s plněním všech požadavků prezidenta Trumpa, což zahrnuje neomezené přijímání všech nelegálních migrantů deportovaných ze Spojených států, včetně přepravy americkými vojenskými letadly, bez jakýchkoliv překážek nebo zpoždění,“ uvedlo prohlášení.
Události posledních dnů ukázaly, že Spojené státy si znovu získaly respekt na světové scéně.
Kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo v neděli večer uvedl, že se podařilo dosáhnout dohody s americkou vládou. „Vyřešili jsme patovou situaci a budeme nadále přijímat kolumbijské občany deportované z USA,“ řekl Murillo. Ačkoli nezmínil konkrétně vojenské lety, jeho vyjádření nebylo v rozporu s prohlášením Bílého domu.
Kolumbijské úřady zároveň oznámily, že ministr zahraničí Murillo spolu s velvyslancem Kolumbie v USA odcestují do Washingtonu, aby projednali detaily dohod uzavřených mezi oběma zeměmi.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro však dříve stanovil podmínku, že deportovaní musí být přepravováni „důstojně“, což znamená použití civilních letadel. Na znamení nesouhlasu s vojenskými lety vrátil dvě americká letadla přepravující kolumbijské migranty.
Na to americký prezident reagoval ostře a obvinil kolumbijského prezidenta z ohrožování americké bezpečnosti. Trump zároveň nařídil zavedení odvetných opatření, včetně zvýšení cel na kolumbijský export na 50 %, zrušení víz kolumbijským představitelům a přísnější kontroly veškerého zboží a cestujících z Kolumbie.
Prezident Petro reagoval zvýšením dovozních cel na americké zboží o 25 % a vyzval k nahrazení amerických výrobků domácí produkcí s podporou vlády. Kolumbie, jejímž největším obchodním partnerem jsou USA, exportuje do Spojených států například ropu, kávu a květiny.
Tento spor je součástí širšího napětí mezi Spojenými státy a Latinskou Amerikou kvůli deportační politice Washingtonu. Mexiko nedávno také odmítlo přijmout deportační let, což dále zvýšilo tlak na Trumpovu administrativu.
Prezident Petro prohlásil: „Migrant není zločinec a zaslouží si důstojné zacházení. Pokud naši občané musí být vráceni, pak jen za podmínek respektu – v civilních letadlech, a ne jako zločinci.“
Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval kolumbijského prezidenta za to, že původně povolil lety, ale svůj souhlas následně zrušil. Rubio dodal, že Trumpova vláda nehodlá tolerovat neupřímné jednání vůči Spojeným státům.
Mezitím let s deportovanými Brazilci přistál v Brazílii, ale vyvolal první diplomatické napětí mezi Trumpovou administrativou a brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou.
Let, který v pátek vzlétl z Alexandrie v Louisianě a měl namířeno do Belo Horizonte v jihovýchodní Brazílii, musel kvůli technickým problémům neplánovaně přistát v Panamě a Manausu na severu Brazílie.
Americké úřady se údajně pokoušely let dokončit podle původního plánu, ale brazilská vláda zasáhla a vyslala vojenské letadlo, které deportované přepravilo na poslední úsek cesty bez použití pout a okovů. Tito lidé dorazili do Belo Horizonte v sobotu večer kolem 21:00.
Brazilské ministerstvo zahraničí v nedělním prohlášení uvedlo, že podá formální „žádost o vysvětlení“ americké vládě kvůli „nepřijatelnému a ponižujícímu zacházení“ s deportovanými, mezi nimiž bylo údajně i šest dětí, které však nebyly spoutány.
Deportační lety mezi USA a Brazílií začaly na základě dohody uzavřené během první Trumpovy administrativy v roce 2017. Jen za loňský rok bylo z Alexandrie do Belo Horizonte vypraveno 17 takových letů.
Brazilská vláda nicméně tvrdí, že použití pout a okovů porušuje podmínky dohody, které vyžadují, aby se s deportovanými zacházelo důstojně, s respektem a humanitárně. Někteří deportovaní po příletu sdělili brazilským médiím, že během letu byli ze strany amerických agentů vystaveni násilí a výhrůžkám.
Podle interní zprávy amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti, kterou zveřejnil New York Times, Trumpova administrativa zavedla nová přísná opatření k urychlení deportací. Tato směrnice dává imigračním a celním úředníkům (ICE) široké pravomoci k rychlému návratu migrantů.
Americké úřady, včetně ministerstva zahraničí, Pentagonu, ministerstva vnitřní bezpečnosti a ICE, dosud nereagovaly na žádosti o vyjádření.
Nasazení amerických vojenských letadel pro deportační lety je součástí reakce Pentagonu na Trumpovo prohlášení o imigračním stavu nouze během jeho inaugurace.
V minulosti byla vojenská letadla USA využívána pro přesuny lidí, například při evakuaci z Afghánistánu v roce 2021. Nicméně, podle jednoho amerického úředníka, šlo o první známý případ v nedávné historii, kdy byla americká vojenská letadla nasazena k deportaci migrantů z území USA.