Státy i finanční instituce pracují s modely, které nepočítají s dopady extrémního počasí ani s klimatickými body zlomu.
Odborníci varují, že kvůli chybným ekonomickým modelům by se zrychlující dopady klimatické krize mohly přelít v celosvětovou finanční krizi. Zároveň upozorňují, že případná záchrana by byla výrazně složitější než po kolapsu finančního systému v roce 2008, protože planetu nelze „zachránit stejným způsobem jako banky“.
S tím, jak se globální oteplování blíží hranici 2 °C, dramaticky roste riziko extrémních meteorologických jevů i nevratných klimatických zlomů. Ekonomické modely, které dnes využívají vlády a finanční instituce, však tyto náhlé a silné otřesy podle vědců zcela přehlížejí. Místo toho vycházejí z předpokladu, že hospodářský růst bude narušován jen pozvolným nárůstem průměrných teplot.
Podle autorů studie je problém v tom, že modely vycházejí z minulých zkušeností a předpokládají, že budoucnost se bude chovat podobně – navzdory tomu, že spalování fosilních paliv posouvá klimatický systém do dosud neznámých podmínek. Klimatické body zlomu, jako je zhroucení klíčových atlantských oceánských proudů nebo kolaps grónského ledového štítu, by přitom měly celosvětové společenské dopady. Některé z těchto procesů se podle vědců možná už nacházejí na hraně nevratnosti, i když přesné načasování zůstává nejisté. Souhra více extrémních událostí by pak mohla zcela ochromit celé národní ekonomiky, uvedli výzkumníci z University of Exeter a think-tanku Carbon Tracker Initiative.
Zpráva dospívá k závěru, že vlády, regulátoři i finanční sektor musí těmto vysoce závažným, byť méně pravděpodobným rizikům věnovat mnohem větší pozornost. Snižování emisí je podle autorů výrazně levnější než řešení nevratných škod, které by vznikly v důsledku jejich ignorování.
„Nejde o běžné, zvládnutelné ekonomické korekce,“ uvedl Jesse Abrams z University of Exeter. „Klimatologové, s nimiž jsme hovořili, se shodují, že současné ekonomické modely nedokážou zachytit to nejpodstatnější – řetězové kolapsy a kumulující se šoky, které charakterizují klimatická rizika v oteplujícím se světě a mohou narušit samotné základy hospodářského růstu.“
Podle Abramse jde o zásadní nepochopení hrozeb, jimž finanční sektor i politici čelí. „Představujeme si krizi podobnou roku 2008, ale takovou, z níž se už nemusíme vzpamatovat. Jakmile dojde ke kolapsu klimatu nebo ekosystémů, neexistuje žádný záchranný balíček,“ dodal.
Generální ředitel Carbon Tracker Mark Campanale upozornil, že chybná ekonomická doporučení vedou k falešnému pocitu bezpečí mezi investory i tvůrci politik. Některé vládní instituce podle něj zlehčují ekonomické dopady klimatu, aby se dnes vyhnuly nepopulárním rozhodnutím. „To je zásadní problém – cena nečinnosti je katastrofální,“ uvedl.
Hetal Patel ze společnosti Phoenix Group, která spravuje dlouhodobé investice v hodnotě zhruba 300 miliard liber, dodal, že podceňování fyzických klimatických rizik deformuje investiční rozhodování a zastírá skutečné dopady na společnost. Pojistní matematici už v roce 2025 odhadovali, že mezi lety 2070 a 2090 by mohla světová ekonomika kvůli extrémním klimatickým šokům přijít až o polovinu HDP, což výrazně převyšuje dřívější prognózy.
Studie vychází z posudků 68 klimatologů z výzkumných institucí a vládních agentur ve Velké Británii, USA, Číně a dalších zemích. Klíčovým zjištěním je, že tradiční ekonomické modely spojují klimatické škody především se změnami průměrných teplot, zatímco skutečné ekonomické a společenské dopady jsou nejvíce způsobeny extrémy, jako jsou vlny veder, povodně či dlouhodobá sucha.
Autoři zároveň upozorňují, že ukazatel HDP často skrývá plné náklady klimatických škod, protože nezohledňuje úmrtí, zhoršení zdraví obyvatel, sociální otřesy ani poškození ekosystémů. Po katastrofách se HDP může dokonce krátkodobě zvýšit v důsledku výdajů na obnovu.
Místo čekání na „dokonalé“ modely by se podle vědců měl klást větší důraz na extrémní scénáře a zranitelnost celého finančního systému, nikoli jen na průměrné odhady. Investoři by rovněž měli rychleji opouštět fosilní paliva, a to i z hlediska své odpovědnosti vůči klientům, aby předešli masivním budoucím ztrátám.
Současné modely sice vytvářejí zdánlivě přesné odhady, podle autorů jsou však až nebezpečně optimistické. „Některé scénáře tvrdí, že při oteplení o tři až čtyři stupně klesne HDP o deset procent. Klimatičtí fyzici ale upozorňují, že v takových podmínkách by ekonomika a společnost přestaly fungovat tak, jak je známe. To je zásadní rozpor,“ řekl Abrams.
Laurie Laybournová z Iniciativy pro strategická klimatická rizika uzavřela, že svět čelí zásadnímu posunu v rychlosti, rozsahu i závažnosti rizik spojených s klimatickou a ekologickou krizí. Přesto podle ní zůstává řada regulací a vládních politik nebezpečně vzdálená realitě.