Vědci upozorňují na „zlověstnou“ zpětnou vazbu, při níž ohně produkují více tepla, což vede k dalším požárům po celém světě.
Klimatická krize vede k prudkému nárůstu nejextrémnějších lesních požárů v klíčových regionech po celém světě, jak odhalil výzkum. Požáry mohou mít katastrofální dopad na lidské životy, majetek a volně žijící zvířata, a způsobit škody v hodnotě miliard dolarů. Vědci tvrdí, že změna klimatu se „odehrává přímo před našima očima“. Analýza satelitních dat ukázala, že počet extrémních požárů se za posledních 20 let zvýšil více než desetinásobně v mírných jehličnatých lesích, jako jsou ty v západních USA a Středomoří. V rozsáhlých boreálních lesích v severní Evropě a Kanadě se počet požárů zvýšil sedmkrát. Austrálie se také stala ohniskem těchto ničivých požárů.
Vědci rovněž zjistili, že intenzita nejhorších požárů se od roku 2003 zdvojnásobila a že všech šest let s nejvyšším počtem extrémních požárů nastalo od roku 2017. Celosvětově se četnost a intenzita extrémních požárů za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Vědci varovali, že nárůst obrovských požárů může vytvořit „zlověstnou“ zpětnovazební smyčku, kde obrovské uhlíkové emise uvolňované požáry způsobují další globální oteplování, což vede k dalším požárům.
Nový výzkum řeší zdánlivý paradox, kdy globální oteplování způsobuje nárůst horkého a suchého počasí, ale celková plocha zasažená lesními požáry se zmenšila. Vědci zjistili, že většina požárů je malá, způsobená lidmi, a má relativně malý dopad. Tento pokles může být způsoben rozšiřováním orné půdy a omezením spalování rostlinného odpadu. Zahrnutí všech požárů do globálních analýz zakrylo rychlý nárůst těch nejintenzivnějších a nejničivějších požárů. „Otisky klimatických změn jsou jasně patrné,“ řekl doktor Calum Cunningham z University of Tasmania v Austrálii, který vedl nový výzkum. „Dlouho jsme viděli projekce toho, jak se počasí s požáry zhoršuje vlivem změny klimatu. Teď už ale vidíme samotné požáry jako přímý důsledek změny klimatu. Je to důsledek našich činů, a proto je potřeba jednat naléhavě.“
Cunningham uvedl, že došlo k významnému nárůstu extrémních požárů v jehličnatých lesích na západě USA: „To je znepokojující, protože tam žije mnoho lidí v těsné blízkosti těchto hořlavých lesů, což vede ke katastrofám.“ Dodává: „Boreální lesy, bohaté na uhlík, intenzivně hoří a hrozí vytvoření zpětné vazby.“ Výzkum publikovaný v časopise Nature Ecology & Evolution analyzoval data ze satelitů NASA, které čtyřikrát denně přeletují nad Zemí. Vědci identifikovali 0,01 % nejextrémnějších lesních požárů, což zahrnuje téměř 3 000 událostí. Tyto zahrnují ničivé požáry v západních USA, Kanadě, Austrálii, Portugalsku, Indonésii, Sibiři, Chile a Amazonii. Výjimkou byl východní USA, kde se požáry tolik nevyskytly, což může být díky odolnějším druhům stromů, řekl Cunningham.
Dr. Mark Parrington z Evropské služby pro monitorování atmosféry Copernicus (Cams) uvedl, že výzkum ukázal, jak měnící se klima vede k nárůstu extrémních požárů mimo tropy a v regionech, kde byly dříve vzácné. Vysoké severní zeměpisné šířky se oteplují dvakrát rychleji než globální průměr, a právě zde dochází k největšímu nárůstu extrémních požárů. Parrington dodal, že nový výzkum pravděpodobně podceňuje skutečnou intenzitu požárů, protože satelity nedokážou zaznamenat data během celého dne a požáry mohou být zakryty hustým kouřem nebo mraky.
Cunningham zdůraznil potřebu větších opatření k prevenci a zvládání extrémních požárů, včetně zpomalení globálního oteplování omezením spalování fosilních paliv. Navrhoval také prořezávání dřeva a řízené spalování s nízkou intenzitou, aby se snížilo nahromadění hořlavého materiálu. „Domorodí Australané spravují krajinu po tisíciletí a používají malé, časté požáry, takže zatížení paliva nikdy nebylo příliš vysoké,“ řekl Cunningham. „Tento způsob vytváří přirozené požární přestávky a zdá se, že ke katastrofickým požárům nedochází. Můžeme se z toho poučit.“ Zdůraznil také důležitost poplachových systémů a plánování evakuace: „Mnoho lidí zemře během evakuací, protože neodejdou včas.“