Ještě před nástupem do prezidentského úřadu Trump zasadil kanadské vládě tvrdé obchodní hrozby.
Jedna osoba byla zjevně potěšena politickým zemětřesením, které v Kanadě způsobila náhlá rezignace vicepremiéra Chrystii Freelandové tento týden.
Freelandová, která v pondělí odstoupila, se dostala do konfliktu s kanadským premiérem Justinem Trudeaum ohledně reakce na hrozbu přísných cel, která byla vyvolána Donaldem Trumpem. Nově zvolený americký prezident si tuto situaci užíval.
Na sociálních sítích Trump zlehčoval Trudeaua, označoval ho za „guvernéra“ a opakovaně naznačoval, že by Kanada měla zvážit stát se součástí Spojených států. Politologové to vnímají jako náznak toho, co Trump plánuje pro rok 2025.
Tato krize opět otevřela otázky ohledně Trudeauovy politické budoucnosti, ale také nad tím, jaká bude adekvátní diplomatická odpověď pro Kanadu a další země, které se připravují na druhé funkční období Trumpa.
Trumpova hrozba uvalit 25% cla na všechny produkty a služby z Kanady a Mexika byla prezentována jako tlak na tyto země, aby podnikly kroky proti pašování drog a lidí přes hranice.
Tato hrozba představovala bezprecedentní diplomatickou agresi vůči dvěma spojeneckým zemím, které jsou zároveň největšími obchodními partnery USA, a nechala Trudeaua i mexickou prezidentku Claudii Sheinbaumovou v těžké pozici při hledání odpovědi.
Druhý den po hrozbách Trumpa Trudeau rychle odcestoval na Floridu, kde se setkal s nově zvoleným prezidentem v jeho letovisku Mar-a-Lago. Během setkání premiér slíbil, že se zaměří na posílení ochrany kanadské hranice. Fotografie, na které oba politici společně stolují a usmívají se, možná ukazují Trudeauovu snahu odvrátit hrozbu.
Místo uklidnění se však stal terčem Trumpova posměchu. Když Trudeauův tým oznámil plán v hodnotě 1,3 miliardy dolarů na zajištění hranic, Trump to vykreslil jako své vítězství. Tiskové prohlášení jeho přechodného týmu tvrdilo, že Trump „již zajišťuje hranice“, přičemž zdůraznilo, že premiér Trudeau reagoval na tlak a oznámil miliardový plán na zlepšení bezpečnosti.
Trumpovy urážky však nebyly zaměřeny pouze na Trudeaua. Freelandovou označil za „naprosto jedovatou“ a tvrdil, že USA „dotují Kanadu více než 100 milionů dolarů ročně“.
„Pokusy přizpůsobit se Trumpovým požadavkům většinou nikam nevedou. Čím víc mu dáte, tím víc si bude přát. Respektuje jen absolutně loajální následovníky,“ řekl Dennis Pilon, politolog z York University.
Na rozdíl od Trudeauovy snahy o uklidnění se konzervativní premiér Ontaria Doug Ford stal otevřeným kritikem Trumpova plánu. Zapojil se do diskuse s americkými médii, kde varoval, že cla by byla vážnou chybou pro dvě země, jejichž ekonomiky jsou těsně propojené.
„Obě strany hranice pocítí bolest. Spoléháme jeden na druhého,“ řekl Ford v rozhovoru pro CNN. Předtím hrozil, že zastaví export energie do USA, pokud by byla cla zavedena, ale později zmírnil svůj postoj po varování od jiných regionálních premiérů.
V pondělí se kanadští premiéři provinčních a teritoriálních vlád sešli, aby diskutovali o celní hrozbě a vytvořili jednotnou frontu. Vzhledem k tomu, že parlament bude na dovolené až do nového roku, je hlasitá opozice premiérů nejefektivnějším způsobem, jak se Kanada soustředit na tuto problematiku, vysvětluje politolog Jean-Rodrigue Paré.
„Trump je tak nepředvídatelný, že je nyní nezbytné navrhnout strategii na ochranu kanadské ekonomiky,“ uvedl.
Premiérova proklamace síly je důležitá, zejména vzhledem k tomu, že Trudeau je po rezignaci svého zástupce v „velmi slabé pozici“, dodal.
Po Freelandové odchodu čelil Trudeau výzvám k rezignaci jak ze strany opozice, tak i od členů jeho vlastní strany. Ztráta tak silného spojence byla vážným zásahům pro premiéra, jehož popularita již byla na minimu před těmito událostmi.
Ať už Trudeau zůstane u moci, nebo ne, Trumpova hrozba cel zůstane na pořadu dne, varuje Paré.
„Trump je teď stálou součástí politické krajiny,“ dodal. „Bez ohledu na to, kdo je u moci, tato hrozba neodejde.“