Poslední zdravotní kontrola britské ekonomiky na světovém trhu naznačuje, že by mohla být nutná implementace „neoblíbených opatření k zvýšení příjmů“.
Podle Downing Street Jeremy Hunt připravuje předvolební škrty v národním pojištění, navzdory varování Mezinárodního měnového fondu před možnou dírou ve veřejných financích ve výši 30 miliard liber. Mluvčí Rishi Sunak odmítl argumenty MMF, které naznačovaly, že není prostor pro další snížení národního pojištění a že by ministerstvo financí mělo zvažovat zvýšení daní nebo snížení výdajů. Podle něj je snížení národního pojištění klíčové pro podporu růstu ekonomiky tím, že odměňuje práci. Tato reakce přišla poté, co MMF zveřejnilo svou výroční zdravotní kontrolu Spojeného království, ve které varovalo před nadcházejícími obtížnými rozhodnutími.
Na tiskové konferenci výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová zdůraznila potřebu obezřetného přístupu k poklesu daní v důsledku pandemie a ruské invaze na Ukrajinu, které způsobily škody veřejným financím. MMF varoval, že země, které výrazně čerpají z fiskálních rezerv, musí podniknout kroky k obnově těchto rezerv. Navzdory těmto výzvám byl Jeremy Hunt rozhodnut pokračovat v plánech na předvolební snížení národního pojištění. MMF také upozornil, že aby se zabránilo růstu dluhu, ministerstvo financí by mělo zvážit řadu nepopulárních opatření, jako je rozšíření rozsahu DPH a zvýšení daní. Georgievová uvedla, že britská ekonomika míří k „měkkému přistání“ po rychlém poklesu inflace a konci mělké recese, s očekávaným růstem o 0,7 %. MMF také věří, že je prostor pro snížení úrokových sazeb Bank of England o 0,25 procentního bodu. Navzdory tomu však dlouhodobé vyhlídky růstu ekonomiky zůstávají neuspokojivé, což vytváří tlak na veřejné finance. MMF nedoporučil Huntovi snížení sazeb NIC kvůli jejich významným nákladům, ale uznal potenciální výhody pro nabídku práce za podmínky dobře navržených opatření.
Ve vyjádření se uvádí, že zaměstnanci MMF obecně nedoporučují další daňové škrty, pokud není doložen jejich pozitivní dopad na ekonomický růst a nejsou vyváženy kvalitními opatřeními na snížení deficitu. Plány vlády počítají s tím, že každodenní výdaje ministerstev rostou o 1 % ročně, očištěno o inflaci, a investiční výdaje zůstávají nezměněny. MMF však tvrdí, že tyto plány nebere v úvahu rostoucí tlaky ve veřejných službách, zejména ve zdravotní a sociální péči, a rovněž kritické investiční potřeby, které podporují růst, včetně opatření pro zelený přechod. Tým MMF předpokládá, že výdaje ministerstev porostou o 2 % v reálném vyjádření, což však povede ke stále rostoucímu zadlužení, které by mělo do konce roku 2029-2030 dosáhnout 97 % HDP. Aby bylo dosaženo stabilizace dluhu, vláda by musela buď zvýšit příjmy nebo dosáhnout úspor ve výši jednoho procentního bodu HDP, což by činilo zhruba 30 miliard liber. Jeremy Hunt reagoval na zprávu MMF s optimismem, uváděje, že britská ekonomika směřuje k hladkému přistání, s růstem očekávaným rychleji než u jiných velkých evropských zemí.