Spojené státy hodnotí jednání jako konstruktivní, Írán však trvá na svém „právu“ obohacovat uran pro výrobu energie.
Čtyřhodinové rozhovory proběhly v ománském Maskatu a americká delegace je označila za „pozitivní“. Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání byla náročná, ale detailní, což oběma stranám umožnilo lépe pochopit své postoje.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí zdůraznil, že diskuze pokročila od obecných témat ke konkrétním technickým detailům, což jednání dále zkomplikovalo: „Vstoupili jsme do složitějších oblastí.“
Před začátkem rozhovorů Araghčí jasně uvedl, že Teherán se svého práva na mírové využití jaderné energie, včetně obohacování uranu, nevzdá. Zároveň zopakoval, že výroba zbraní hromadného ničení není součástí obranné strategie Íránu.
Jedním z problémů, na který Araghčí poukázal, byl rozdíl mezi oficiálními americkými vyjádřeními během jednání a jejich prohlášeními pro média. Dále uvedl, že Írán by mohl přijmout určité limity týkající se rozsahu, úrovně a množství obohacovaného uranu – podobně jako v původní jaderné dohodě z roku 2015 – pokud by to vedlo k obnovení důvěry.
Další kolo rozhovorů by se podle něj mělo uskutečnit zhruba za týden.
V roce 2018 Spojené státy odstoupily od dohody pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který čelí tlaku, aby jakákoli nová dohoda výrazněji omezovala íránské jaderné kapacity.
Obavy z krachu jednání vzrostly poté, co americká vláda začala zaujímat tvrdší veřejný postoj. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff dal jasně najevo, že Spojené státy nehodlají tolerovat ani mírové využití obohacování uranu v Íránu a požadují úplné rozebrání tamní jaderné infrastruktury.
Izrael, který do jednání přímo nezasahuje, nadále naléhá na tvrdý přístup vůči Íránu a varuje, že jeho jaderný program může mít vojenský charakter. Izraelští představitelé vyzývají USA, aby podnikly přímé akce proti jakýmkoli potenciálním hrozbám.
Witkoff v pátečním vyjádření řekl: „Obohacování uranu v Íránu nesmí být nikdy znovu povoleno. To je naše nepřekročitelná hranice.“
Araghčí zároveň vyzval Washington, aby přestal komunikovat své požadavky skrze média, neboť to podle něj celý vyjednávací proces pouze komplikuje.
Spojené státy se zároveň ocitají v obtížné pozici, protože jiné státy mohou své uranové programy rozvíjet, zatímco Izrael má vlastní, nedeklarovaný jaderný arzenál. USA však tvrdí, že specifická historie Íránu, včetně dřívějších snah utajit části svého jaderného programu a vysoké míry obohacování, představuje výjimečný případ.