Aktuální témata:
Nezařazené

Jak mohl asteroid přinést klíčové složky pro vznik života na Zemi

17.04.2025

Kameny z jiných planet, které nedávno dorazily díky vesmírné sondě, by mohly poskytnout odpovědi na zásadní otázky o mimozemském životě a lidské existenci.

Před miliardami let, na počátku existence sluneční soustavy, obíhal kolem Slunce vlhký, slaný svět. Ten se však následně srazil s jiným objektem a rozpadl na kusy.

Jedním z těchto fragmentů je asteroid Bennu, jehož minerály, které nedávno přivezla zpět na Zemi americká robotická sonda OSIRIS-REx, obsahují složité chemikálie nezbytné pro vznik života.

„Ve vzorcích z Bennu jsme našli věci, které nás naprosto ohromily,“ řekla profesorka Sara Russell, kosmická mineraloga z Přírodovědného muzea v Londýně a hlavní autorka rozsáhlé studie o minerálech z Bennu publikované v časopise Nature. „Rozmanitost molekul a minerálů, které se tam zachovaly, je jedinečná a neporovnatelná s žádnými jinými dosud studovanými mimozemskými vzorky.“

Výsledky této a dalších misí budou klíčovým bodem výstavy v Přírodovědném muzeu s názvem Space: Could Life Exist Beyond Earth?, která se otevře 16. Tento event poskytne veřejnosti jedinečnou příležitost dozvědět se o nedávných pokrocích v pátrání po životě na jiných světech, dodala Russell.

Výstava odhalí, že základní chemické složky pro život lze nalézt i v dalších objektech sluneční soustavy, jako jsou meteority. Nicméně materiál z asteroidu Bennu, pojmenovaného podle staroegyptského mytologického ptáka, je obzvlášť bohatý na tyto složky. „Je jasné, že jeho mateřský svět měl podzemní jezera slaných vod, a když se tyto odpařily, zanechaly soli podobné těm, které se nacházejí v suchých jezerech na Zemi,“ uvedla Russellová. Kromě toho byly ve vzorcích, které přivezla sonda OSIRIS-REx, objeveny další zajímavé chemikálie.

„To silně naznačuje, že asteroidy jako Bennu mohly přistát na Zemi a přinést klíčové složky pro vznik života zde,“ dodala.

Vědci se domnívají, že život se na Bennu nevyvinul, ale že asteroidy tohoto typu mohly přenést životně důležité ingredience na jiné světy. Na Zemi, s jejím stabilním a teplým prostředím, to vedlo k vzniku prvních organismů schopných se množit před více než 3,7 miliardami let. Nyní se vědci zaměřují na to, zda se podobné procesy odehrály i na dalších slibných světech, jako je Mars nebo měsíce Jupiteru a Saturnu, jako jsou Europa, Ganymede, Titan a Enceladus. Tyto měsíce jsou nyní předmětem několika misí, které budou prezentovány na výstavě, včetně dvou sond, které směřují k Jupiterovým ledovým měsícům Europa a Ganymede, o nichž je známo, že mají tekuté oceány.

Kromě toho se očekává, že britský rover Rosalind Franklin přistane na Marsu v roce 2029, kde bude vrtat do jeho povrchu a hledat známky života.

V minulosti byly vzorky mimozemských hornin, které bylo možné studovat, většinou omezeny na meteority, vzorky Měsíce přivezené astronauty a robotickými sondami a kusy Marsu, které byly vypuzeny do vesmíru při nárazech velkých objektů na rudou planetu, přičemž některé z těchto kusů nakonec dopadly na Zemi jako marťanské meteority.

Návštěvníci výstavy budou mít možnost prozkoumat vzorky materiálů z Měsíce, Marsu a meteoritu, který přistál na Zemi po odtržení od asteroidu. Zajímavé je, že tento kámen je starší než samotná Země.

„To bude velký hit,“ řekla Sinead Marronová, hlavní manažerka výstav v muzeu.

Sonda OSIRIS-REx přivezla zpět na Zemi 120 gramů prachu z asteroidu Bennu a muzeum dostalo přibližně 200 mg pro studium, uvedl Russell. „Když jsme poprvé otevřeli kapsli, viděli jsme černý prach s bílými částicemi. Mysleli jsme, že je kontaminovaný. Nakonec jsme zjistili, že jde o fosforovou sloučeninu, kterou jsme u meteoritů neviděli, ale je klíčová pro vznik života. Byl jsem ohromen.“

Nedávná zpráva o exoplanetě K2-18b, kterou pozoroval vesmírný teleskop Jamese Webba, odhalila chemické stopy dvou sloučenin, které jsou na Zemi produkovány pouze živými organismy, čímž vzrostla naděje, že život může existovat i mimo naši planetu.

Tyto chemické látky, dimethylsulfid (DMS) a dimethyldisulfid (DMDS), samy o sobě nejsou přímým důkazem cizího života, ale posilují naději, že nejsme ve vesmíru sami.

Vědci si uvědomují, že bude velmi obtížné přesvědčivě prokázat existenci života na vzdálených exoplanetách, zejména bez signálů od mimozemské inteligence.

Na druhé straně bude snazší shromažďovat a studovat možné formy života v naší sluneční soustavě, což by mohlo nakonec dokázat, že život na jiných světech opravdu existuje.

„Co bychom s takovým objevem dělali, je jiná otázka,“ uvedla Marronová. „Jedním z cílů výstavy je, aby návštěvníci přemýšleli o tom, jak bychom se chovali k životu, kdybychom ho našli na Marsu nebo jiném světě. Drželi bychom se od něj dál, nebo bychom se s ním pokusili komunikovat?“

„Nebo bychom ho zkusili sníst, stejně jako jíme jiné formy života na naší planetě? Takové otázky o mimozemském životě nám pomáhají lépe pochopit, jak se chováme k životu na Zemi.“

Sdílejte článek: