Americký viceprezident při návštěvě Budapešti uvedl, že bylo nutné vyjádřit podporu Viktoru Orbánovi, protože opozice má v průzkumech navrch.
J. D. Vance odmítl obvinění, že se Spojené státy vměšují do maďarské politiky, a označil je za „temně ironická“, zvlášť když průzkumy naznačují, že opoziční hnutí Tisza by mohlo ve volbách získat většinu.
Po příjezdu do Budapešti viceprezident nejprve kritizoval Evropskou unii a obvinil ji z výrazného zasahování do vnitřních záležitostí Maďarska. Následně vystoupil v think-tanku napojeném na premiéra Viktora Orbána. Přiznal, že jeho návštěva krátce před volbami je neobvyklá, ale zdůvodnil ji tím, že chtěl reagovat na to, co označil za nespravedlivé útoky vůči Orbánovi.
Podle Vance bylo důležité ukázat, že maďarský premiér má podporu i v zahraničí a že jeho vláda je považována za důležitého partnera pro udržení míru. Zároveň však trval na tom, že jeho vystupování nepředstavuje žádné zasahování do voleb.
Jeho slova vyvolala ostrou reakci například v Německu, kde vláda odmítla obvinění vůči EU a naznačila, že samotná Vanceova přítomnost v Maďarsku krátce před volbami je výmluvná. Evropská unie se k situaci vyjadřovala zdrženlivě, ale dala najevo, že své obavy sdělí Spojeným státům diplomatickou cestou.
Opoziční lídr Péter Magyar mezitím zdůraznil, že o výsledku voleb musí rozhodnout pouze Maďaři, nikoli zahraniční aktéři. Jeho hnutí Tisza v poslední době výrazně posílilo, mimo jiné díky kritice korupce, ekonomických problémů a zhoršujících se veřejných služeb.
Volební kampaň se tak stala velmi vyhrocenou. Orbán a jeho strana Fidesz staví svou rétoriku na varování před hrozbami ze strany EU a Ukrajiny a prezentují volby jako rozhodnutí mezi válkou a mírem. Opozice se naopak soustředí na domácí témata.
Podle některých odhadů by Tisza mohla získat dokonce ústavní většinu, což by jí umožnilo měnit klíčové zákony a odblokovat evropské fondy. Výsledek je ale nejistý kvůli obviněním z manipulací a neprůhledných volebních praktik.
Vance se během návštěvy postavil spíše na stranu Orbána a část problémů Maďarska přičítal Evropské unii, přestože země dlouhodobě patří mezi největší příjemce unijních dotací. Kritizoval také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a obvinil Kyjev z politického využívání energetiky.
Zároveň vyjádřil nespokojenost s evropskými lídry, kterým podle něj chybí snaha konflikt řešit. Orbána naopak vykreslil jako politika, který se snaží chápat pohled obou stran – Ukrajiny i Ruska.
Viceprezident se však nezmínil o opakovaných kontroverzích kolem vztahů maďarské vlády s Moskvou, včetně podezření na ruský vliv či úniků informací z diplomatických jednání. Nové materiály navíc naznačují, že maďarská diplomacie mohla sdílet citlivé informace s ruskou stranou.
Do debaty vstoupili i američtí demokraté, kteří upozornili na rostoucí energetickou závislost Maďarska na Rusku. Podle nich Orbán svou politikou oslabuje evropskou jednotu a nepřímo přispívá k posilování ruské ekonomiky během války na Ukrajině.