Miki Zohar obviňuje oscarové režiséry Yuvala Abrahama a Rachel Szorovou z „vlastizrady“.
Izraelská ministryně kultury Miki Zoharová vyzvala k odebrání občanství dvěma izraelským režisérům, kteří získali Oscara a stojí za dokumentem NAZA. Film se zabývá masovým zabíjením civilistů v Pásmu Gazy izraelskými silami. Zoharová režiséry obvinila z „vlastizrady“.
Dokument NAZA, jehož producentem je britský deník The Guardian, používá ve svém názvu zkratku, kterou izraelské tajné služby označují odhadovaný počet civilních obětí při leteckém útoku na Pásmo Gazy.
Izraelští filmaři Yuval Abraham a Rachel Szorová ve snímku hovořili s 24 lidmi, kteří působili v izraelské armádě nebo zpravodajských službách. Jejich výpovědi popisují fungování systémů využívajících umělou inteligenci k výběru cílů při bombardování Gazy. Podle svědectví těchto zdrojů vedlo používání těchto systémů k úmrtí desítek tisíc civilistů. Jeden z informátorů uvedl, že ke zničení jediného člena Hamásu bylo schváleno zabití až 500 lidí spadajících do kategorie „NAZA“, tedy civilistů.
Osmdesátiminutový film v sobotu získal na filmovém festivalu v Benátkách zvláštní cenu poroty. Jeho uvedení doprovázel mimořádně dlouhý, pětadvacet minut trvající potlesk ve stoje, který se stal rekordem letošního festivalu.
Po vítězství v Benátkách režisér filmu NAZA uvedl, že je důležité, aby dokument viděli také lidé v Izraeli.
Izraelská ministryně kultury Miki Zoharová však v neděli na sociální síti X režiséry ostře napadla. Obvinila je, že jsou ochotni „poškodit svou vlast, jen aby sklidili potlesk od antisemitů z celého světa“.
„Okamžitě podniknu kroky k odebrání izraelského občanství těmto opovrženíhodným tvůrcům, a to za vlastizradu,“ napsala Zoharová.
Abrahama a Szorovou, kteří v roce 2025 získali Oscara za dokument No Other Land (Žádná jiná země), kritizovali také další členové izraelské vlády. Jejich předchozí film se věnoval násilí izraelských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir na síti X režisérům vzkázal, že jsou „ostudou a hanbou celého izraelského národa“ a měli by „vypadnout“. Zároveň prohlásil, že je podle něj přivítají jejich „přátelé“, které označil za nepřátele Izraele z Hamásu v Gaze.
Bývalý ministr obrany Avigdor Lieberman označil Abrahama a Szorovou za „odpůrce Izraele“. Bývalý premiér Naftali Bennett pak jejich dokument označil za „obludné krvavé obvinění namířené proti našim synům a dcerám“.
Odebrání izraelského občanství je z právního hlediska možné, přestože stát k tomuto opatření sahá jen výjimečně. Nejvyšší soud v roce 2022 potvrdil, že občanství může být člověku odebráno, pokud neprokáže dostatečnou „loajalitu“ vůči státu, například pokud se dopustí špionáže nebo vlastizrady. V roce 2023 byla tato možnost rozšířena také na osoby odsouzené za „terorismus“.
Postup přitom vyžaduje, aby návrh na odebrání občanství předložil ministr vnitra, následně jej schválil ministr spravedlnosti a nakonec potvrdil soud.
Abrahamova rodina se již v minulosti stala terčem útoku pravicově orientovaného davu. K incidentu došlo po světové premiéře filmu No Other Land v roce 2024. Snímek upozorňuje na palestinský odpor proti izraelské okupaci na Západním břehu Jordánu.
„Podstupujeme rizika v systému, který nás zvýhodňuje a jehož základním rysem je židovsko-izraelská nadřazenost,“ řekl Abraham deníku The Guardian. Dodal, že zatímco jejich domy mohou čelit útokům pravicových demonstrantů, „na domy mnoha Palestinců neútočí pravicový dav, nýbrž buldozery a zbraně financované USA“.
Režisér zároveň upozornil na rozdílné podmínky, v nichž mohou pracovat izraelští a palestinští novináři. „Představte si, že by se palestinský novinář v Gaze pokusil udělat totéž co my a zavolal vysoce postaveným izraelským představitelům. To se nedá srovnávat. S největší pravděpodobností by byl zavražděn,“ uvedl.
Izraelská armáda na dokument NAZA nejprve reagovala kategorickým odmítnutím obvinění, která ve filmu zazněla. Kritizovala také skutečnost, že režiséři využili anonymní svědectví, jejichž pravost podle armády nebylo možné ověřit.
Později však svůj postoj částečně změnila. Ve svém dalším vyjádření připustila, že „tato obvinění vyžadují podrobnou reakci podloženou důkazy, nikoli pouhé paušální odmítnutí“.
Film a jeho tvůrce naopak podpořili někteří představitelé izraelské levice. Bývalý poslanec Júsuf Džabárín, který stojí v čele levicové strany Hadaš, režisérům pogratuloval k získání ocenění a poděkoval jim za to, že podle něj umožnili milionům lidí poznat „tyto otřesné zločiny a brutální realitu v Pásmu Gazy“.
K dokumentu se vyjádřil také izraelský deník Haaretz. Ve svém redakčním komentáři vyzval izraelskou veřejnost, aby se otevřeně postavila realitě izraelského jednání v Gaze.
„Uvedením svého filmu na filmovém festivalu v Benátkách se Abraham a Szor snaží přimět Izraelce, aby se konfrontovali s tím, co už vědí: že na způsobu, jakým Izrael vede válku v Pásmu Gazy, ulpěla – mírně řečeno – černá skvrna,“ napsal Haaretz.
Válka v Gaze začala po útoku palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023. Podle údajů agentury AFP, které vycházejí z oficiálních izraelských statistik, při něm zahynulo 1 221 lidí. Ozbrojenci Hamásu zároveň odvlekli do Pásma Gazy 251 rukojmích.
Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy během následujících tří let izraelského bombardování zemřelo více než 73 000 lidí. Drtivou většinu z nich podle palestinských úřadů tvořili civilisté.