Izraelské obranné síly (IDF) plánují úplné stažení z jižního Libanonu, zatímco Hizballáh se zavazuje stáhnout své těžké zbraně na základě dohody.
Izraelský bezpečnostní kabinet se má v úterý sejít, aby rozhodl o možné dohodě o příměří s Libanonem po více než roce bojů mezi izraelskými silami a šíitskou milicí Hizballáh.
Navrhovaná dohoda zahrnuje úplné stažení Izraelských obranných sil (IDF) z jižního Libanonu. Hizballáh by měl stáhnout své těžké zbraně severně od řeky Litani, asi 25 kilometrů od izraelské hranice, a libanonská armáda by spolu s mírovými jednotkami OSN převzala zodpovědnost za bezpečnost v pohraniční oblasti během 60denní přechodné fáze.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost v pondělí upozornil, že dohoda, na jejímž zprostředkování Bidenova administrativa pracovala měsíce, stále není finálně uzavřena.
„Proces stále pokračuje a zbývá několik věcí, které je třeba vyřešit,“ uvedl John Kirby. Diskuse dosud označil za konstruktivní a prohlásil: „Jsme přesvědčeni, že směřujeme velmi pozitivním směrem. Nicméně nic není dohodnuto, dokud není vše dojednáno.“
Hizballáh se rozhovorů přímo neúčastnil, přesto libanonská vláda poskytla záruky, že milice bude respektovat podmínky dohody.
Navrhované příměří počítá s vytvořením mezinárodního monitorovacího výboru vedeného USA, který by dohlížel na dodržování dohody. USA zároveň slíbily podporu izraelským vojenským akcím v případě, že by Hizballáh zaútočil nebo obnovil své aktivity jižně od řeky Litani.
Konflikt vypukl 8. října loňského roku, kdy Hizballáh vypálil rakety a granáty na izraelská pohraniční města na podporu Hamásu. Boje eskalovaly na konci září, kdy Izrael zahájil pozemní ofenzivu doprovázenou intenzivním bombardováním Libanonu, které si vyžádalo životy přibližně 3 500 Libanonců a zasáhlo i vedení Hizballáhu.
V pondělí Izrael provedl intenzivní nálety, během nichž IDF zasáhla 25 velitelských středisek spojených s výkonnou radou Hizballáhu, včetně čtyř cílů v převážně šíitské čtvrti Dahiyeh na jihu Bejrútu. Před údery IDF vydala na sociálních sítích varování, aby obyvatelé evakuovali cílené budovy v Dahiyeh, Nabatieh a Tyru.
Mírové síly OSN (UNIFIL) vyjádřily hluboké znepokojení nad smrtícími útoky na libanonskou armádu, která hlásila 19 padlých vojáků. Izrael v neděli litoval chybného úderu na pozice libanonské armády a zdůraznil, že jeho operace jsou zaměřeny výhradně na Hizballáh.
V severním Izraeli se rozezněly sirény varující před raketovými útoky Hizballáhu z Libanonu. V neděli milice vypálila na sever Izraele přes 200 raket, což byl jeden z nejintenzivnějších útoků od začátku konfliktu.
Vláda Benjamina Netanjahua čelí vnitřnímu politickému tlaku, aby dosáhla dohody, která by umožnila návrat přibližně 60 000 Izraelců z pohraničních oblastí, kteří strávili rok v uprchlických táborech. Zajištění jejich bezpečného návratu je hlavním válečným cílem Izraele v Libanonu.
V reakci na spekulace o možném příměří někteří starostové severoizraelských měst označili tuto dohodu za „kapitulaci“, protože by nezaručila úplné odstranění Hizballáhu z pohraniční oblasti a tím ani bezpečnost pro vracející se obyvatelé.
Izraelský velvyslanec ve Washingtonu Mike Herzog uvedl pro izraelské armádní rádio, že příměří by mohlo být dosaženo během několika dní. Přiznal, že ještě zbývá několik nevyřešených otázek, ale dodal: „Jsme velmi blízko k dosažení dohody.“
Izraelský velvyslanec při OSN, Danny Danon, v pondělí uvedl, že jednání o příměří pokračují, ale zdůraznil, že Izrael si zachová právo zasáhnout jižní Libanon v rámci jakékoliv dohody. Potvrdil, že izraelský bezpečnostní kabinet se bude touto otázkou zabývat v příštích dvou dnech.
Místopředseda libanonského parlamentu Elias Bou Saab řekl agentuře Reuters, že neexistují žádné zásadní překážky pro zahájení implementace příměří. Podle anonymního libanonského úředníka a západního diplomata by mohlo být příměří vyhlášeno během několika hodin.
Americký zpravodajský server Axios informoval, že dohoda byla téměř dokončena minulý týden, ale byla zdržena rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu vydat zatykače na Netanjahua a bývalého izraelského ministra obrany Yoava Gallanta. Zdržení také přišlo po čtvrtečním náznaku Francie, že bude plnit své povinnosti jako signatář soudu.
Izrael reagoval okamžitě tím, že se postavil proti francouzskému členství v pětičlenném monitorovacím výboru, který by měl být součástí dohody o příměří, a to i přes historické vztahy mezi Francií a Libanonem. Izrael údajně změnil svůj postoj v pondělí poté, co Francie objasnila svou reakci na soudní zatykač a označila otázku, zda by zatkla Netanjahua nebo Gallanta při jejich návštěvě Francie, za „právně složitou“.
V pondělí Élysée uvedl, že jednání o příměří dosáhla významného pokroku a vyzval obě strany, aby využily této příležitosti.
Bidenova administrativa se na dohodě podílela několik měsíců, aby omezila šíření války v Gaze a dosáhla diplomatického úspěchu před příchodem Donalda Trumpa do úřadu. Minulý týden v regionu působil zvláštní vyslanec USA Amos Hochstein, který se snažil dohodu dokončit.
Navrhovaná dohoda je podobná té, která ukončila poslední velkou izraelskou válku s Hizballáhem v roce 2006. Ta zahrnovala stažení izraelských a Hizballáhových sil z oblasti mezi řekou Litani a hranicí, ale nikdy nebyla plně implementována.