Vztahy Ruska a Izraele se horší od začátku ruské agrese na Ukrajině a poslední výroky ke zlepšení rozhodně nepřispěly. Izrael dělá chybu, pokud dodá zbraně Ukrajině, řekl v pondělí místopředseda ruské Rady bezpečnosti a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Tento krok podle něj vztahy mezi Ruskem a Izraelem kompletně zničí.
Medveděv tím reagoval na slova izraelského ministra pro záležitosti diaspory Nachmana Šaie, který v neděli sdělil, že je čas, aby Izrael vojensky podpořil Ukrajinu.
Zdá se, že Izrael bude dodávat zbraně kyjevskému režimu. Velmi neuvážený krok, který zničí všechny vztahy mezi našimi zeměmi,“ napsal Medveděv na Telegramu.
„Objevila se zpráva, že Írán předává Rusku balistické rakety. Už by déle nemělo být pochyb o tom, kde by Izrael měl v tomto krvavém konfliktu stát. Nastal čas, aby Ukrajina obdržela také vojenskou pomoc, stejně jako ji poskytují Spojené státy a NATO,“ napsal Šai.
Komplikovaná situace
Válka na Ukrajině postavila Izrael do komplikované situace. Po ruském zásahu do syrské občanské války v roce 2015 totiž Izrael s Moskvou vypracoval modus vivendi, tedy jakýsi způsob soužití, který Jeruzalému umožnil provádět nálety na íránské prostředky na území Sýrie, přičemž Moskva odvracela zrak jinam.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se ale vztahy Izraele a Ruska začaly komplikovat. Izrael se sice odmítl přidat k sankcím proti Rusku, premiér Ja’ir Lapid ale vyjádřil sympatie Ukrajině. Rusko následně začalo vyhrožovat uzavřením Židovské agentury v Moskvě, která zastřešuje 150tisícovou židovskou diasporu v zemi.
Moskva se navíc začala sbližovat s Íránem, který je nejnebezpečnějším protivníkem Izraele v regionu. Teherán navíc dodává Rusku sebevražedné drony, byť to oficiálně popírá.
Vzájemným vztahům neprospěla ani květnová slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o tom, že nacistický vůdce Adolf Hitler měl židovskou krev. Jeruzalém požadoval omluvu a do celého sporu se musel vložit i ruský prezident Vladimir Putin, jenž se telefonicky omluvil svému protějšku Naftalimu Bennettovi.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se ale vztahy Izraele a Ruska začaly komplikovat. Izrael se sice odmítl přidat k sankcím proti Rusku, premiér Ja’ir Lapid ale vyjádřil sympatie Ukrajině. Rusko následně začalo vyhrožovat uzavřením Židovské agentury v Moskvě, která zastřešuje 150tisícovou židovskou diasporu v zemi.
Moskva se navíc začala sbližovat s Íránem, který je nejnebezpečnějším protivníkem Izraele v regionu. Teherán navíc dodává Rusku sebevražedné drony, byť to oficiálně popírá.
Vzájemným vztahům neprospěla ani květnová slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o tom, že nacistický vůdce Adolf Hitler měl židovskou krev. Jeruzalém požadoval omluvu a do celého sporu se musel vložit i ruský prezident Vladimir Putin, jenž se telefonicky omluvil svému protějšku Naftalimu Bennettovi.
Válka na Ukrajině postavila Izrael do komplikované situace. Po ruském zásahu do syrské občanské války v roce 2015 totiž Izrael s Moskvou vypracoval modus vivendi, tedy jakýsi způsob soužití, který Jeruzalému umožnil provádět nálety na íránské prostředky na území Sýrie, přičemž Moskva odvracela zrak jinam.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se ale vztahy Izraele a Ruska začaly komplikovat. Izrael se sice odmítl přidat k sankcím proti Rusku, premiér Ja’ir.
Lapid ale vyjádřil sympatie Ukrajině. Rusko následně začalo vyhrožovat uzavřením Židovské agentury v vyhrožovat uzavřením Židovské agentury v Moskvě, která zastřešuje 150tisícovou židovskou diasporu v zemi. Moskva se navíc začala sbližovat s Íránem, který je nejnebezpečnějším protivníkem Izraele v regionu. Teherán navíc dodává Rusku sebevražedné drony, byť to oficiálně popírá.