Podle Izraele jsou některá jmenování do orgánu odpovědného za správu a rekonstrukci Gazy nepřijatelná.
Izrael se vymezil vůči Bílému domu kvůli výběru světových politiků, kteří mají zasednout v takzvané „mírové radě“ pro Gazu. Tento orgán má po přechodnou dobu převzít správu veřejných záležitostí a řídit obnovu pásma Gazy.
V posledních dvou dnech Bílý dům a další zdroje oznámily řadu nominací a pozvánek do této struktury. Mezi oslovenými jsou mimo jiné turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí, bývalý britský premiér Tony Blair či argentinský prezident Javier Milei.
Izraelská vláda uvedla, že část jmenování nebyla s Izraelem konzultována a odporuje jeho politickým postojům, aniž by specifikovala, kterých osob se výhrady týkají. Premiér Benjamin Netanjahu zároveň pověřil ministra zahraničí, aby ve věci jednal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.
Radu, kterou Donald Trump ve čtvrtek označil za „největší a nejvýznamnější poradní orgán, jaký byl kdy vytvořen“, má spravovat Gazu místo hnutí Hamás. Jde o součást Trumpova dvacetibodového plánu na ukončení války v Gaze. Přestože bylo v říjnu oznámeno příměří, izraelské útoky pokračují a od jeho vyhlášení přišlo o život nejméně 463 Palestinců.
Izrael navíc nadále omezuje přísun potravin a humanitární pomoci do oblasti, kde panuje akutní nedostatek základních potřeb. Většina obyvatel přežívá v provizorních podmínkách, často ve zchátralých stanech, které je jen minimálně chrání před nepřízní počasí. Během letošní zimy už v Gaze došlo k úmrtím na podchlazení.
Přesné složení mírové rady zatím není jasné, oznámeny však byly dvě samostatné správní struktury. Takzvaná zakládající výkonná rada se má zaměřit na zahraniční vztahy a investice, zatímco výkonná rada Gazy bude dohlížet na Národní výbor pro správu Gazy (NCAG), který má řídit každodenní chod území.
Členy sedmičlenné zakládající výkonné rady jsou mimo jiné ministr zahraničí USA Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a Tony Blair. Předsedou rady je sám Donald Trump.
Blair Trumpovi za jmenování poděkoval a označil vznik NCAG za „zásadní posun vpřed“. Podle něj iniciativa dává obyvatelům Gazy naději na lepší budoucnost a Izraelcům perspektivu sousedství, které nebude ohrožovat jejich bezpečnost.
Zatím není známo, zda všichni pozvaní nabídku přijali. Prezidenti Sísí ani Erdoğan své zapojení dosud nepotvrdili.
Americký plán příměří pro Gazu tento týden vstoupil do druhé fáze, která se zabývá citlivými otázkami, jako je odzbrojení Hamásu, obnova území a případné rozmístění mezinárodních bezpečnostních sil.
Hamás se dosud k odzbrojení nezavázal a složení případných mezinárodních jednotek zůstává nejasné. Izrael v minulosti opakovaně odmítal účast Turecka na těchto silách.
Úkolem mírové rady má být nejen správa Gazy, ale i její rozsáhlá rekonstrukce. Většina pásma byla během více než dvouleté války zničena izraelskými nálety a pozemními operacemi, přičemž konflikt si vyžádal životy více než 71 000 Palestinců.