Na Izrael se vyvíjí tlak, aby přistoupil na návrh příměří, jenž se podle všeho téměř shoduje s dřívějším plánem podpořeným Spojenými státy.

Izrael oznámil, že do pátku předloží svou odpověď mezinárodním prostředníkům ohledně nového návrhu příměří v Gaze, který Hamás přijal. K tomuto kroku dochází v době, kdy sílí tlak na ukončení války, která si už vyžádala přes 62 tisíc palestinských obětí.
Po masových demonstracích v Izraeli, kde lidé požadují dohodu o návratu dvaceti přeživších rukojmích, Hamás údajně zmírnil své podmínky ohledně výměny vězňů i rozsahu „bezpečnostní zóny“, kterou požaduje Izrael. Podle návrhu by během 60denního příměří byla polovina rukojmích i některá těla předána výměnou za 150 Palestinců z izraelských věznic, včetně osob odsouzených na doživotí.
Izrael dříve odmítl částečné dohody a hrozil velkou ofenzívou proti městu Gaza. Současný návrh se však nápadně podobá plánu, který dříve předložil Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Podle Kataru, jenž spolu s Egyptem návrh předal, je dokument „téměř totožný“ s předchozí verzí, kterou už Izrael jednou schválil.
Ředitel Mossadu David Barnea nedávno jednal v Kataru, což posiluje spekulace o intenzivnějších zákulisních rozhovorech. Premiér Benjamin Netanjahu má během několika dní svolat jednání vlády, ale jeho kabinet nadále trvá na propuštění všech rukojmích.
Mezitím sílí mezinárodní kritika. OSN varuje, že navzdory částečnému uvolnění blokády proudí do Gazy jen zlomek potřebné pomoci a hrozí masové hladovění. Organizace OSN pro lidská práva označila tuto situaci za přímý důsledek izraelské politiky. Izraelská strana tvrdí, že vynakládá velké úsilí na distribuci pomoci, ale mnohé země to zpochybňují.
Netanjahu čelí vnitřnímu tlaku: krajně pravicoví spojenci odmítají jakékoli příměří, zatímco desetitisíce Izraelců protestují a požadují návrat rukojmích. Podle komentátorů bude muset premiér dříve či později rozhodnout, ať už kvůli tlaku USA, nebo sílícím domácím demonstracím.
Analytici varují, že pokud Izrael odmítne dohodu, riskuje ztrátu mezinárodní podpory a posílení Hamásu, který souhlas s návrhem využívá k vlastnímu diplomatickému zisku. Případná izraelská invaze do Gazy by podle nich mohla vyvolat ještě silnější vlnu mezinárodní kritiky a sankcí.



