Ministr obrany varuje, zatímco IDF stupňuje ofenzivu s nepřetržitými nočními útoky po celém území.
Izraelský ministr obrany nařídil armádě, aby rozšířila kontrolu nad dalšími oblastmi Gazy, a varoval, že pokud Hamás nepropustí 59 izraelských rukojmích, Izrael může části území anektovat.
Toto prohlášení Israel Katz učinil v pátek, kdy izraelská armáda zesílila ofenzivu, která začala v úterý a ukončila příměří trvající od ledna. Následovaly intenzivní noční útoky po celé Gaze, které humanitární pracovníci popsali jako nejhorší dosud.
Izraelské jednotky znovu ovládly koridor Netzarim, čímž rozdělily sever a jih Gazy, a postoupily k městům Beit Lahiya a Rafah. Izraelští představitelé zároveň vyzvali obyvatele Gazy k odstranění Hamásu, jinak budou čelit důsledkům.
Katz také varoval, že pokud Hamás nevyhoví izraelským požadavkům, Izrael může rozšířit nárazníkové zóny kolem Gazy a zavést trvalou kontrolu nad oblastí. Plán na vytvoření těchto zón, zejména na severu Gazy, je podle pozorovatelů dlouhodobým cílem izraelské vlády.
Spojené státy tento týden opětovně podpořily Izrael, když Bílý dům varoval Hamás, že pokud rukojmí nepropustí, bude čelit tvrdým následkům.
Podle civilní obrany Gazy si obnovené izraelské útoky od čtvrtka vyžádaly 504 obětí, což patří k nejvyšším ztrátám od začátku války před 17 měsíci. Mezi mrtvými a zraněnými je mnoho civilistů, varují palestinští lékaři.
Amjad Shawaa, vedoucí palestinských nevládních organizací v Gaze, situaci popsal jako extrémně intenzivní a děsivou, s neustálou nejistotou a strachem z rozšíření izraelských operací.
Izraelská armáda uvedla, že její nové útoky mířily na „teroristické“ cíle, včetně vojenského stanoviště Hamásu v severní Gaze, kde se podle ní připravovalo odpálení raket, a několika lodí v pobřežní oblasti, které měly být využity Hamásem a Islámským džihádem k útokům.
Izrael vydal nové příkazy k evakuaci severních pobřežních oblastí, což vedlo k vysídlení dalších tisíců lidí. OSN odhaduje, že od úterý muselo své domovy opustit 124 000 obyvatel Gazy, což představuje asi jednoho z dvaceti místních obyvatel.
Předběžné vyšetřování ukázalo, že explozi, při níž tento týden zahynul zaměstnanec OSN a další čtyři byli vážně zraněni, způsobila střela z tanku. Izraelská armáda však odmítla jakoukoli odpovědnost za útok na penzion OSN v Deir al-Balah.
Příměří dohodnuté v lednu mělo probíhat ve třech fázích, ale Izrael odmítl jednat o druhé fázi, která zahrnovala návrat všech rukojmích, stažení izraelských jednotek z Gazy a trvalé ukončení bojů. Místo toho předložil nový návrh, údajně zprostředkovaný americkým vyslancem Stevem Witkoffem, který počítá s příměřím na 30 až 60 dní a propuštěním všech rukojmích, aniž by se zmiňoval o propuštění palestinských vězňů, což bylo součástí předchozí dohody.
Hamás v pátek oznámil, že stále zvažuje Witkoffův návrh i další diplomatické iniciativy, včetně těch zprostředkovaných Egyptem. Ve čtvrtek skupina odpálila rakety na Tel Aviv, přičemž izraelská obrana některé zachytila a další dopadly do neobydlené oblasti.
Mezitím v Izraeli sílí vnitřní napětí. Tisíce demonstrantů obviňují premiéra Netanjahua z podkopávání demokracie a obnovení vojenských operací bez ohledu na bezpečnost rukojmích, údajně kvůli posílení vlastní politické pozice. V pátek izraelský nejvyšší soud dočasně zablokoval vládní rozhodnutí o odvolání šéfa Shin Bet Ronena Bara, dokud nebude případ projednán 8. dubna. Netanjahu odvolání zdůvodnil „nedůvěrou“, avšak izraelský generální prokurátor uvedl, že k tomu vláda nemá právní základ.
Nedávná zpráva Shin Bet o útoku Hamásu z 7. října přiznala selhání zpravodajských služeb, ale zároveň obvinila Netanjahuovu vládu z politik, které přispěly k podmínkám umožňujícím útok.
Izrael před zahájením ofenzivy již omezil dodávky potravin, paliva a humanitární pomoci do Gazy. OSN v pátek varovala, že její zásoby mouky pro distribuci vydrží už jen šest dní.
Říjnový útok Hamásu zabil přibližně 1 200 lidí, převážně izraelských civilistů. Odvetná izraelská ofenziva v Gaze si od té doby vyžádala přes 49 000 obětí, většinou civilistů.