Teherán varoval v reakci na vyjádření Donalda Trumpa, že USA jsou připraveny zasáhnout během potlačování protestů.
Írán varoval Spojené státy před vojenským zásahem v souvislosti s protesty, které v posledních dnech otřásají zemí. Zatímco se situace dál vyostřuje a počet obětí demonstrací podle dostupných zpráv dosahuje stovek, Donald Trump zvažoval možné kroky Washingtonu.
Podle americké organizace Human Rights Activists News Agency (HRNA) si násilí spojené s potlačováním protestů vyžádalo nejméně 538 mrtvých, z nichž 490 měli být demonstranti. Íránské úřady podle této skupiny rovněž zadržely více než 10 600 osob.
Jiná lidskoprávní organizace se sídlem v USA, Iran Human Rights, v neděli uvedla nižší čísla a informovala o nejméně 192 zabitých protestujících. Rozdíly v údajích jsou způsobeny omezeným přístupem k informacím v důsledku rozsáhlého výpadku internetu v Íránu. Organizace zároveň upozorňují, že skutečný počet obětí bude pravděpodobně vyšší. Íránské úřady žádné oficiální statistiky nezveřejnily a nezávislé ověření není možné. Prudký nárůst hlášených úmrtí přišel ve chvíli, kdy bezpečnostní složky zesílily zásahy proti protestům, které vstoupily do druhého týdne. Obránci lidských práv varují, že s pokračujícím odpojením internetu mohou počty obětí dále narůstat.
Tvrdý postup režimu zvýšil obavy z možné americké intervence. Trump prohlásil, že pokud by íránská vláda demonstranty zabíjela, Spojené státy je „zachrání“. Tuto hrozbu zopakoval i v sobotu večer, kdy nepokoje pokračovaly. „Írán se dívá na SVOBODU, možná jako nikdy dřív. USA jsou připraveny pomoci!!!“ napsal prezident na sociální síti Truth Social.
Podle deníku Wall Street Journal měl být Trump v úterý informován o různých scénářích, včetně možnosti vojenských úderů, použití tajných kybernetických operací, zpřísnění sankcí nebo poskytování online podpory opozičním skupinám. Íránští představitelé tyto vyhlídky ostře odmítli a předseda parlamentu varoval, že v případě útoku by se Izrael i americké zájmy na Blízkém východě staly „legitimními cíli“.
„Pokud dojde k útoku na Írán, budeme považovat za oprávněné cíle okupovaná území i všechna americká vojenská centra, základny a plavidla v regionu,“ uvedl předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
Prezident Masúd Pezeškján obvinil Spojené státy a Izrael z podněcování nepokojů a tvrdil, že do země přivedly „teroristy“, kteří ničí veřejný majetek. V televizním projevu vyzval rodiny, aby zabránily dětem připojit se k demonstrantům, které označil za násilníky a teroristy, čímž naznačil další zpřísnění postupu vůči protestům.
V neděli večer íránská vláda vyhlásila třídenní státní smutek za „mučedníky“, včetně příslušníků bezpečnostních složek zabitých během dvou týdnů nepokojů, informovala státní televize.
Pezeškján zároveň vyzval obyvatele, aby se v pondělí zapojili do celostátních shromáždění označovaných jako „pochod národního odporu“, které mají odsoudit násilí připisované vládou „městským teroristickým zločincům“.
Současné protesty představují největší vlnu nepokojů v Íránu za poslední roky. Ačkoli je původně vyvolal prudký propad měny, demonstrace se rychle proměnily v širší hnutí požadující politické změny a pád vlády.
Podle analytiků se nepokoje rozšířily i proto, že režim je oslaben hlubokou ekonomickou krizí a následky letního konfliktu s Izraelem. Přestože Írán čelil masovým protestům i v minulosti, současná situace je podle expertů výjimečně vážná.
Šéf národní policie Ahmad-Rezá Radan oznámil, že bezpečnostní složky zadržely klíčové postavy protestního hnutí. „Včera v noci došlo k významnému zatčení hlavních aktérů nepokojů, kteří budou po dokončení právních postupů potrestáni,“ uvedl v neděli státní televizi, aniž by upřesnil počty. Generální prokurátor již dříve varoval, že účast na protestech či jejich podpora může vést k obvinění z „nepřátelství vůči Bohu“, za které hrozí trest smrti.
Trumpovy výzvy zopakovali i někteří američtí senátoři. Senátor Lindsey Graham na sociálních sítích uvedl, že „dlouhá noční můra Íránců se blíží ke konci“.
Izrael mezitím uvedl, že je v pohotovosti kvůli možné americké intervenci. Izraelská média informují, že oficiální místa se k situaci vyjadřují zdrženlivě, aby íránské úřady nemohly protesty označit za zahraničně podporované. Írán ve čtvrtek přerušil přístup k internetu, čímž zavedl téměř úplný celostátní výpadek. Podle organizací na ochranu lidských práv toho režim využil k zesílení represí, při nichž bezpečnostní složky používaly ostrou munici a smrtící sílu.
V minulosti, po červnovém americkém útoku na íránská zařízení spojená s obohacováním uranu, Írán odpověděl úderem na americkou vojenskou základnu v Kataru. Tento krok byl obecně považován za symbolický, protože byl předem avizován a nezpůsobil žádné oběti mezi americkými vojáky.