Teherán obviňuje Izrael z odpovědnosti za smrt politického lídra Hamásu Ismaila Haniyeha během jeho návštěvy íránské metropole.
Írán odmítl žádosti Západu, aby nereagoval na Izrael za smrt Ismaila Haniyeha, politického vůdce Hamasu, která se odehrála koncem minulého měsíce v Teheránu.
„Tento požadavek postrádá politickou logiku, je v rozporu se zásadami mezinárodního práva a představuje nepřiměřený požadavek,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání.
V úterní zprávě tiskové agentury IRNA se uvádí, že prezident Masoud Pezeshkian během pondělního telefonátu s britským premiérem Keirem Starmerem obvinil Západ z nezodpovědného mlčení k „bezprecedentnímu nelidskému zločinu“ v Gaze a izraelským útokům v jiných částech Blízkého východu, což podle něj povzbuzuje Izrael k ohrožení regionální i globální bezpečnosti.
Írán a jeho spojenci viní Izrael z odpovědnosti za smrt Haniyeha 31. července při jeho návštěvě Teheránu, kde Pezeshkian složil prezidentskou přísahu. Jen několik hodin před tím izraelský útok v Bejrútu zabil vysokého velitele Hizballáhu, mocné militantní skupiny podporované Íránem. Izrael svou údajnou účast na Haniyehově smrti nekomentoval.
Západní diplomaté se snažili zabránit eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde už nyní panuje vysoké napětí kvůli válce mezi Izraelem a Hamasem v Gaze. Bílý dům varoval, že „rozsáhlé útoky“ ze strany Íránu a jeho spojenců mohou přijít už tento týden, a proto vyslal do oblasti stíhačky, válečné lodě s protiraketovým systémem a ponorku s řízenými střelami na podporu Izraele.
Odborníci předpovídají, že Írán pravděpodobně odpoví na izraelské útoky, ale bude se snažit vyhnout přímému konfliktu.
V dubnu, dva týdny po útoku na íránskou ambasádu v Sýrii, při kterém byli zabiti dva íránští generálové, odpálil Írán stovky dronů a raket na Izrael, přičemž téměř všechny byly sestřeleny ještě před dosažením cíle.
„Írán chce, aby jeho odpověď byla mnohem efektivnější než útok z 13. dubna,“ uvedl Farzin Nadimi, vedoucí pracovník Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu.
Jednou z možností, jak by Írán mohl reagovat, je spolehnout se na své spojence v Libanonu, Iráku, Jemenu a Gaze. Avšak s výjimkou Hizballáhu může být schopnost ostatních skupin v „ose odporu“ zasáhnout Izrael omezena.
Hamás v úterý vypálil dvě rakety z Gazy na Tel Aviv, ale nebyly hlášeny žádné oběti. Jedna raketa spadla do moře, druhá zasáhla izraelské území, uvedla izraelská armáda.
Očekává se, že ve čtvrtek začnou nové rozhovory o příměří, ale šance na dohodu jsou nízké.
Izraelské pravicové strany v Netanjahuově koalici jsou důrazně proti přerušení bojů v Gaze.
Itamar Ben-Gvir, ultranacionalistický ministr národní bezpečnosti, v pondělí vedl stovky Izraelců k provedení náboženských rituálů na místě v jeruzalémském Starém městě, což bylo vnímáno jako provokace a snaha narušit blížící se jednání. Ve videu natočeném na místě znovu vyjádřil svůj nesouhlas s jakýmkoli přerušením bojů v Gaze.
Netanjahuova kancelář uvedla, že Ben-Gvirova návštěva neporušila stávající pravidla a že izraelská politika na Chrámové hoře zůstává nezměněna.
Riziko širší konfrontace s Íránem a jeho spojenci roste uprostřed pokračujícího izraelského útoku na Gazu, kde od vypuknutí konfliktu v říjnu bylo zabito téměř 40 000 Palestinců.
Válka začala poté, co Hamas provedl překvapivý útok na jižní Izrael, při kterém zahynulo 1200 lidí, převážně civilistů. Militanti také zajali 251 lidí, z nichž 111 je stále drženo v Gaze, ačkoli izraelská armáda uvádí, že 39 z nich už nežije.
Tlak na příměří v Gaze se zintenzivnil poté, co palestinské zdravotnické úřady uvedly, že izraelský nálet zabil 93 lidí ve škole, kde byli vysídleni Palestinci. Izrael tvrdí, že cílil na militanty operující v blízkosti školy a mešity.