Íránský ministr zahraničí oznámil, že dostal podněty k opětovnému zahájení rozhovorů, které se přerušily po útocích na jaderná zařízení.

Teherán je podle íránského ministra zahraničí připraven znovu začít jednat s USA o jaderném programu, pokud k němu Washington bude přistupovat „se ctí a respektem“, uvedl v rozhovoru pro Guardian.
Abbas Araghchi prohlásil, že jedinou cestou je diplomacie, a potvrdil, že prostředníci předali nové podněty k obnovení rozhovorů s administrativou Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že Írán nemá žádná tajná jaderná zařízení a že z bezpečnostních důvodů nemůže OSN prozatím umožnit inspekci míst po bombardování.
Araghchi se ocitá v obtížné situaci, protože Írán nechce působit slabě, a opakovaně tvrdí, že z červnových izraelsko-amerických útoků na jaderná zařízení vyšel režim vojensky i psychologicky silnější.
Na bezpečnostním fóru v Teheránu znovu připomněl, že země má „nezpochybnitelné právo obohacovat uran na svém území,“ čehož se nikdy nevzdá – což je klíčový bod, na němž dřívější jednání ztroskotala.
Pět předchozích kol rozhovorů mezi Íránem a USA skončilo náhle 12. června poté, co Izrael s podporou Spojených států podnikl sérii útoků na íránská jaderná zařízení během dvanáctidenní války. Donald Trump následně tvrdil, že tato zařízení byla zničena. Evropské státy pak aktivovaly možnost obnovit sankce OSN, ale Teherán uvádí, že jejich dopad byl minimální.
Íránští představitelé říkají, že v předchozím vyjednávání našli „zázračný kompromis“ ohledně obohacování: mělo ho provádět konsorcium sídlící v Íránu s účastí USA. Írán by tak mohl pokračovat v domácí výrobě obohaceného uranu a Washington by získal jistotu, že jde o čistě civilní program. Podle Íránu byla dohoda uzavřena třikrát se zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, ale pokaždé ztroskotala kvůli „odpůrcům ve Washingtonu“. Nabídka konsorcia je nyní mimo hru, ale pokud se rozhovory obnoví, mohla by se opět objevit v nějaké úpravě.
Trump nedávno tvrdil, že Írán má o obnovení rozhovorů zájem. Podle íránských zdrojů však Teherán zatím nedostal žádné konkrétní návrhy, a to ani přímo od USA, ani od regionálních zprostředkovatelů, jako jsou Katar, Egypt, Omán či Saúdská Arábie. Ministerstvo zahraničí v Teheránu čelí kritice, že reaguje příliš pasivně na Trumpovu přímočarou taktiku, avšak Írán zdůrazňuje, že diplomacie není divadelní představení.
Na konferenci, která měla vykreslit USA jako mocnost zneužívající mezinárodní právo, Araghchi řekl, že nedávná válka ukázala nemožnost dosáhnout výsledku čistě vojenskou cestou. Požadavek USA na bezpodmínečnou kapitulaci Íránu se podle něj během 12 dnů změnil v bezpodmínečnou žádost o příměří.
Teherán zastává názor, že prvotní izraelské útoky byly koordinovány se Spojenými státy, což výrazně komplikuje obnovení vzájemné důvěry.
Araghchi zdůraznil: „Nebyli jsme to my, kdo prchal před diplomacií. Byly to USA a jejich spojenci, kdo se snažili vnutit svou vůli. Diplomacie je jediným konečným řešením, ale musí se řídit jasnými pravidly. Pokud k Íráncům promluví jazykem respektu a důstojnosti, dostanou stejnou odpověď.“
V souvislosti s konfliktem, který Írán označuje za boj o obnovu a stabilitu, Araghchi uvedl, že je přesvědčen o posílení obranných schopností země: „Jsme silnější než před polovinou června. Všechny naše kapacity byly obnoveny. Poučili jsme se ze slabin svých i protivníka.“ Dodal, že jaderný program zůstal zachován a zničená zařízení je možné znovu vybudovat. Nejdůležitější je podle něj vůle íránského národa a jeho jednota, kterou se útoky nepodařilo zlomit. „Lidé jsou nyní pevnější, semknutější a více podporují stát.“



