Mluvčí Národního divadla, Tomáš Staněk, informoval o úmrtí této oblíbené divadelní a filmové umělkyně, která proslula desítkami rolí v Národním divadle a Divadle na Vinohradech. Jana Hlaváčová byla rovněž známá díky své účasti ve filmové sérii režiséra Dušana Kleina „o básnících“ a v mnoha televizních seriálech.
Herečka, která bojovala s Parkinsonovou chorobou, patřila k významným postavám českého divadelního světa poválečné éry. Během své bohaté kariéry se věnovala komediím i dramatům a získala uznání díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu, což ji přivedlo i k úspěšnému působení v oblasti dabingu a rozhlasu. Svou hereckou vášeň a zkušenosti předávala také jako pedagog na DAMU.
Naposledy jsme ji viděli před kamerou v roce 2011 v psychologickém dramatu „Viditelný svět“ od Petera Krištúfka. Za svůj významný přínos v oblasti dabingu získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v roce 2012 a o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v této oblasti.
Jana Hlaváčová se narodila v Praze a od malička bylo jasné, že se stane herečkou, čímž naplnila sen svého otce, který byl vášnivým ochotníkem. Její mladší sestra Dana se rovněž věnovala herectví a proslavila se mimo jiné rolí nevlastní sestry Popelky v podání Libuše Šafránkové. Již na základní škole se Jana Hlaváčová účastnila divadelního kroužku a jako gymnazistka stála na prknech pražských divadel.
Po absolvování DAMU začala svou kariéru v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon, a v roce 1966 získala angažmá v Národním divadle v Praze. Zde ztvárnila mnoho slavných postav, včetně Maggie v Millerově hře „Po pádu“, Raněvská v Čechovově „Višňovém sadu“ či Emilie Marty v Čapkově „Věci Makropulos“.