Produkce emisí z fosilních paliv je rekordní, přičemž řada zemí neudělala dost, aby zastavila smrtící klimatické změny.
Svět je stále na cestě ke katastrofálnímu oteplení o 2,6 °C, protože země nepřijaly dostatečně ambiciózní klimatické závazky a emise z fosilních paliv letos dosáhly rekordní úrovně, jak ukazují dvě významné zprávy.
Navzdory slibům a novým plánům na snižování emisí předloženým k jednáním COP30 v Brazílii aktualizace Climate Action Tracker ukazuje, že opatření států i letos jen málo přispěla k odvrácení nebezpečného globálního oteplování – a to již čtvrtý rok po sobě.
Očekává se, že do konce století se planeta oteplí o 2,6 °C oproti předindustriální době, což je stejná projekce jako loni. Takové oteplení výrazně překračuje limity stanovené Pařížskou klimatickou dohodou a znamenalo by začátek nové éry extrémního počasí a vážných problémů pro lidstvo.
Samostatná zpráva upozorňuje, že emise z fosilních paliv se letos zvýší asi o 1 % a dosáhnou rekordního maxima. Tempo nárůstu emisí však v posledním desetiletí kleslo – mezi roky 2010 a 2020 emise uhlí, ropy a plynu rostly o 0,8 % ročně, zatímco v předchozím desetiletí činil roční růst 2 %. Růst obnovitelných zdrojů energie nyní téměř pokrývá roční nárůst světové poptávky po energii, ale stále jej nepřekračuje.
Bill Hare z Climate Analytics varuje, že oteplení o 2,6 °C by mohlo spustit takzvané „body zlomu“ v klimatu – kolaps Atlantického oceánu, ztrátu korálových útesů, rychlé tání ledovců a proměnu amazonského pralesa v savanu. Podle něj by to znamenalo konec tradičního zemědělství v Evropě, sucho a monzunové deště v Asii a Africe a extrémní vedra s vysokou vlhkostí.
Od průmyslové revoluce se svět oteplil o 1,3 °C kvůli odlesňování a spalování fosilních paliv, což již vyvolalo prudké bouře, požáry, sucha a další katastrofy. Podle Pařížské dohody mají země pravidelně aktualizovat své plány na snižování emisí. Na COP30 v brazilském Belému tak učinilo pouze asi 100 zemí, ale navrhované škrty emisí jsou stále nedostatečné.
I při zahrnutí cílů nulových čistých emisí a NDC zemí se výhled mírně zhoršil – globální oteplení se podle Climate Action Tracker posune do konce století z 2,1 °C na 2,2 °C, hlavně kvůli odstoupení USA z Pařížské dohody a aktivitám bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který popíral klimatickou krizi a podporoval těžbu ropy a plynu.
Přestože se tempo oteplování zpomalilo – z původně očekávaných 3,6 °C do konce století po Pařížské dohodě – emise stále rostou. Exploze obnovitelných zdrojů energie a pokles využívání uhlí sice zmírnily tempo růstu, ale podle Global Carbon Project se emise fosilních paliv v roce 2025 zvýší asi o 1 %. Navíc přirozené uhlíkové zásobníky, jako tropické lesy v Asii a Jižní Americe, se mění z pohlcovačů CO2 na zdroje, což zhoršuje klimatickou krizi.
Na konferenci COP28 v Dubaji v roce 2023 byla globálně dohodnuta strategie postupného odklonu od fosilních paliv, ale na jednáních OSN je tato otázka stále předmětem sporů. Na COP30 v Belému země G77 a Čína podporovaly spravedlivý přechod od fosilních paliv, zatímco další země, včetně Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, Velké Británie a EU, tuto iniciativu nepodpořily. Brazílie zřídila fond na boj proti odlesňování, ale mnoho zemí se k němu nepřipojilo.
Al Gore při konferenci delegátům připomněl, že je „doslova šílené, že umožňujeme, aby globální oteplování pokračovalo“ a vyzval k rychlé akci. Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia dodala, že ačkoliv emise stále neklesají dostatečně rychle, růst obnovitelných zdrojů energie ukazuje, že opatření proti změně klimatu mohou globálně zpomalit oteplování.
Podle jejího odhadu nyní 35 zemí, představujících čtvrtinu světového HDP, vykazuje rostoucí ekonomiku a současně klesající emise. V Evropě a USA tomu tak bylo již několik let; k nim se nyní přidávají Austrálie, Jordánsko, Jižní Korea a další státy.
Zpráva rovněž předpovídá, že hladina CO2 v atmosféře dosáhne v roce 2025 425 ppm, oproti 280 ppm před průmyslovou revolucí. Hodnota by byla o 8 ppm nižší, pokud by nebyly oslabeny přirozené uhlíkové zásobníky.