Sébastien Lecornu dál jedná s představiteli stran, aby prosadil rozpočet a předešel politické nestabilitě.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu uvedl, že jednání s představiteli politických stran ukázala ochotu schválit rozpočet do konce roku, což podle něj snižuje pravděpodobnost předčasných voleb.
Ve svém projevu v Matignonském paláci řekl, že tato ochota vytváří „hybnou sílu a sbližování“, které oddalují možnost rozpuštění vlády. Lecornu, který v pondělí rezignoval po 27 dnech ve funkci, ale od prezidenta Emmanuela Macrona dostal ještě 48 hodin na získání podpory, má své závěry předložit prezidentovi během středy.
Macron, zvolený v roce 2022 na druhé období, čelí dlouhodobé politické nestabilitě – po loňských předčasných volbách přišli o většinu dva po sobě jdoucí premiéři. Lecornu se stal třetím odcházejícím předsedou vlády, když rezignoval 14 hodin po oznámení nového kabinetu, protože čelil odporu i mezi spojenci.
Ve středu zdůraznil, že snížení rozpočtového deficitu, který letos pravděpodobně překročí 5,5 % HDP, je klíčové pro ekonomickou důvěryhodnost Francie. Uvedl také, že levicové strany, s nimiž jedná – včetně socialistů, zelených a komunistů – se shodují, že je nutné deficit snížit pod 5 %.
Jednání mají určit, jaké ústupky bude levice požadovat a co je sama ochotna nabídnout pro zajištění stability. Lecornu naznačil možnost pozastavení Macronovy důchodové reformy z roku 2023, což by mohlo přiblížit dohodu se socialisty. Jejich lídr Olivier Faure ale uvedl, že nedostal žádné záruky ohledně skutečného pozastavení reformy.
Pokud by se podařilo dohodnout s umírněnou levicí, mohla by vzniknout křehká levicová vláda podporovaná Macronovými centristy. Předsedkyně Zelených Marine Tondelier prohlásila, že Francie „nikdy nebyla blíž levicovému premiérovi“, zatímco krajní pravice Marine Le Penová a radikální levice Mathilde Panotová z LFI přislíbily blokovat jakoukoli vládu pokračující v Macronově politice.
Lecornuova rezignace je dalším zvratem v krizi, která trvá od voleb roku 2024, kdy se parlament rozdělil na tři přibližně stejně silné bloky – levicový, krajně pravicový a Macronovu centristickou alianci.
Macron čelí tlaku opozice i bývalých spojenců, včetně Édouarda Philippa a Gabriela Attala, aby vypsal nové volby nebo sám odstoupil. Prezident však tvrdí, že mandát dokončí do roku 2027 a že nové volby by mohly posílit krajní pravici, což se podle průzkumů jeví jako reálné riziko.