Britský premiér a francouzský prezident patří mezi ty, kdo se snaží zmírnit napětí v konfliktu s Izraelem.
Řekl: „Vypadá to, že Netanjahuův agresivní útok na Írán, při kterém zahynuly stovky nevinných civilistů včetně žen a dětí, má za cíl zmařit dohodu mezi Íránem a USA, na jejímž dosažení jsme byli téměř hotovi. Hraje si přitom s americkými prezidenty a čím dál více zneužívá americké daňové poplatníky.
„Pokud prezident Trump myslí diplomacii vážně a chce ukončit válku, musí Izrael okamžitě přestat s agresí. Pokud se vojenské útoky nezastaví, naše reakce budou pokračovat. Stačí jeden telefonát z Washingtonu, aby Netanjahu dostal stopku. To by mohlo otevřít cestu k návratu k jednáním.“
Spojené arabské emiráty, které předaly Trumpovi první nabídku k jednání s Íránem, spolu s Ománem, Katarem a Saúdskou Arábií působily jako zprostředkovatelé.
Ománský ministr zahraničí vyzval Teherán, aby se vrátil k jednacímu stolu, protože vojenská možnost je velmi omezená.
Íránský prezident Masúd Pezeškijan varoval, že pokud USA nezastaví Izrael, Írán bude reagovat tvrději.
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou v kontaktu se SAE a podporují deeskalaci.
Na summitu G7 je hlavním tématem snaha o snížení napětí, protože konflikt by mohl mít vážné dopady na region, Gazou a světovou ekonomiku.
Evropští lídři varují Írán, že pokud nepřistoupí k ústupkům u jednacího stolu, Izrael pravděpodobně využije svou vojenskou převahu k odstranění současného režimu.
Po sérii izraelských atentátů se mění íránské vedení a Evropa má obavy z možného rozpadu Íránu, prodlouženého konfliktu a dopadů na světové zásobování ropou.
Írán tvrdí, že nechce vyrábět jadernou bombu, ale odmítá vzdát se práva na obohacování uranu, což je hlavní překážka jednání.
Setkání G7 dává evropským lídrům příležitost znovu se zapojit do jednání s Íránem, ze kterých byli USA pod Trumpem částečně vyřazeni.
Velká Británie, Francie a Německo se v letech 2013–2025 aktivně účastnily rozhovorů s Íránem.
G7 připravuje společné prohlášení k íránsko-izraelské krizi, ale Trump ho zatím nechce podepsat.
Existují neshody, zda by prohlášení mělo jasně vyzývat k návratu k diplomatickému řešení a příměří, či kritizovat Izrael za přerušení jednání.
Japonský premiér Šigeru Išiba ostře kritizoval izraelské útoky na Írán jako nepřijatelné a nešťastné v této napjaté situaci.“