Lídři se setkávají na summitu v Kanadě a usilují o to, aby omezili amerického prezidenta v jeho přístupu k Íránu.
Evropští představitelé, kteří se účastní summitu G7 s Donaldem Trumpem v kanadských Skalistých horách, hodlají první den setkání věnovat snaze přimět amerického prezidenta, aby vysvětlil, proč věří, že Izrael a Írán uzavřou dohodu vedoucí k „brzkému míru“.
S tím, jak roste intenzita bojů a přibývá obětí na obou stranách, evropští lídři usilují o to, aby Trumpa přiměli přehodnotit jeho přístup k Íránu. Chtějí od něj jasné vyjádření, zda využije svůj vliv na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k dosažení příměří, nebo zda nechá konflikt pokračovat.
Trumpovy optimistické, ale málo podložené výroky o „míru, který je na dosah“, ukazují, že americký prezident věří v blízký konec násilností.
Tato situace by mohla otevřít cestu k obnovení rozhovorů mezi USA a Íránem o jeho jaderném programu, které měly proběhnout v neděli, ale byly zrušeny po čtvrtečním izraelském útoku. Rostoucí napětí mezi Izraelem a Íránem, které by mohlo ovlivnit světovou ekonomiku, zatím překrylo původně plánovaná témata summitu – zejména debatu o válce na Ukrajině a amerických clech. Kanada jako hostitel ustoupila od záměru vydat společné prohlášení a raději chce zaměřit diskusi sedmi hlav států na klíčové otázky, jako jsou dodavatelské řetězce surovin, umělá inteligence, Čína a energetická bezpečnost.
Na dvouapůldenním jednání v Kananaskisu, nedaleko střediska Banff, se očekává účast 15 světových lídrů. V návaznosti na neúspěšné evropské snahy přimět Trumpa k aktivnějšímu postoji k příměří na Ukrajině se evropští představitelé nyní snaží zjistit, zda má americký prezident jasný plán na uklidnění situace s Íránem. Zatím však považují signály z Washingtonu za nejednotné a možná i důkaz vnitřních rozporů v americké administrativě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, kanadský premiér Mark Carney a britský premiér Keir Starmer se snaží sladit své postoje k Íránu, a to nad rámec obecných výzev ke zdrženlivosti. Pouze Macron má s účastí na summitu G7 zkušenosti z minulosti.
Při cestě na summit Merz vyzval k většímu prostoru pro diplomacii, zároveň však zdůraznil, že Írán nesmí získat jaderné zbraně, a vyzval Teherán, aby zastavil útoky na civilní cíle v Izraeli. Francie, Německo a Británie, které dříve hrály klíčovou roli v jednáních o íránském jaderném programu, se cítí zrazeny Trumpovým rozhodnutím vést vlastní jednání s Íránem.
Kvůli množství naléhavých témat budou evropští lídři zvažovat, do jaké míry mají usilovat o výzvy k příměří.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí prohlásil, že cílem izraelských útoků bylo zmařit diplomatická jednání, a ujistil, že Írán zastaví své protiútoky, jakmile Izrael ukončí své akce. „Jakmile útoky přestanou, skončí i naše reakce,“ sdělil v neděli zahraničním diplomatům v Teheránu.
Írán odmítl tvrzení Kypru, že byl požádán o předání zpráv USA, nebo že sdělil prostředníkům pozitivní vyhlídky na rozhovory, které se měly konat v Ománu.
Trump jako obvykle reagoval pochvalnými slovy na izraelskou ofenzivu a zároveň popřel obvinění Íránu, že se USA na útocích podílely – ujištění, kterému Teherán nevěří. Zároveň varoval Írán, aby nerozšiřoval své útoky na americké objekty nebo zájmy.