Vyjádření podpory následovalo po slovech prezidentského asistenta Stephena Millera, podle něhož „nikdo nebude s USA bojovat vojenskou cestou o budoucnost Grónska“.
Evropští představitelé se ostře postavili na stranu Dánska a Grónska poté, co jeden z klíčových poradců Donalda Trumpa naznačil, že Spojené státy by mohly být připraveny převzít kontrolu nad tímto arktickým územím i za použití síly.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz shodně uvedli, že Grónsko – poloautonomní součást Dánského království – „náleží jeho obyvatelům“. Takto otevřená kritika směrem k Bílému domu je ze strany evropských lídrů neobvyklá.
„Otázky týkající se Dánska a Grónska mohou řešit pouze Dánsko a Grónsko samotné,“ uvedli tito tři státníci ve společném úterním prohlášení, které podpořili také premiéři Dánska, Itálie, Polska a Španělska.
Starmer později večer znovu potvrdil britskou podporu Kodani na tiskové konferenci v Paříži, jíž se zúčastnili i Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. „Vyjádřil jsem se naprosto jednoznačně k postoji britské vlády,“ uvedl premiér. Zároveň se však Starmer, Macron i Merz snažili zabránit dalšímu zhoršení transatlantických vztahů a soustředili se na téma nových bezpečnostních závazků vůči Ukrajině, které bylo na programu pařížského setkání ještě před vypuknutím grónské krize.
Společné evropské stanovisko přišlo v reakci na obnovené americké požadavky na převzetí kontroly nad autonomním územím, jež zazněly po zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými silami.
V pondělí večer Stephen Miller, vlivný politický zástupce šéfa kanceláře amerického prezidenta, prohlásil, že „nikdo se Spojenými státy nebude vojensky střetávat o budoucnost Grónska“, když byl dotázán na možnost použití síly.
V rozhovoru pro CNN Miller tvrdil, že vzhledem k malé populaci Grónska by k převzetí kontroly nebyla nutná vojenská intervence. O den dříve Donald Trump uvedl, že USA Grónsko „naléhavě potřebují“, čímž znovu vyvolal obavy z možné americké invaze s cílem ovládnout tamní zásoby ropy, zemního plynu a vzácných nerostů v době rychlého tání arktického ledu.
Tato vyjádření vyvolala v Dánsku silné znepokojení. Premiérka Mette Frederiksenová varovala, že útok na Grónsko by mohl ohrozit samotnou existenci NATO. Podle jejích slov by to znamenalo konec „všeho“.
Následovala intenzivní diplomatická jednání, jejichž výsledkem bylo společné prohlášení evropských lídrů na podporu Kodaně, zveřejněné před mezinárodním summitem v Paříži zaměřeným na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Evropští představitelé zdůraznili, že bezpečnost v Arktidě musí být zajišťována společně v rámci NATO, nikoli jednostranným převzetím území jiného členského státu aliance ze strany USA.
„NATO opakovaně potvrdilo, že Arktida patří mezi jeho strategické priority a evropští spojenci v regionu aktivně působí,“ uvádí se v prohlášení. „Spolu s dalšími spojenci jsme posílili svou přítomnost, aktivity i investice, abychom zajistili stabilitu regionu a odradili možné protivníky.“
Bývalý britský poradce pro národní bezpečnost Lord Ricketts varoval, že případná americká anexe Grónska by byla pro NATO katastrofou a „v praxi by znamenala konec aliance, která stojí především na vzájemné důvěře“.
Podle něj by v takovém scénáři získaly mnohem větší význam jiné bezpečnostní formáty, například koalice ochotných na podporu Ukrajiny vedená Spojeným královstvím a Francií a podporovaná Německem, vedle dvoustranných obranných vztahů s USA.
Miller rovněž zpochybnil právo Dánska na kontrolu nad Grónskem, které označil za bývalou dánskou kolonii, přestože Kodaň nadále odpovídá za zahraniční a bezpečnostní politiku ostrova.
Na otázku ohledně možné vojenské akce uvedl chybně, že Grónsko má 30 000 obyvatel, zatímco skutečný počet činí přibližně 57 000. „Co vlastně myslíte vojenskou operací proti Grónsku?“ ptal se. „Skutečná otázka zní, jaké právo má Dánsko Grónsko ovládat a na čem jsou jeho územní nároky založeny.“
Dodal, že o vojenském zásahu není třeba „ani uvažovat, ani o něm mluvit“, a zopakoval: „Nikdo nebude se Spojenými státy bojovat o budoucnost Grónska. Nedává to smysl.“
Rozhovor následoval poté, co Millerova manželka, pravicová komentátorka Katie Millerová, zveřejnila na síti X mapu Grónska překrytou americkou vlajkou s popiskem „BRZY“. Grónská ministryně obchodu, nerostných surovin, energetiky, spravedlnosti a rovnosti pohlaví Naaja H. Nathanielsenová uvedla, že obyvatelé Grónska vnímají tuto situaci jako vážnou hrozbu. „Lidé jsou znepokojení, vystrašení a cítí velkou nejistotu,“ řekla deníku Guardian.
Podle Nathanielsenové je Grónsko dlouhodobým a spolehlivým spojencem USA, to však „neznamená souhlas ani touhu stát se Američany“. „Jsme malý národ, ale máme vlastní práva a sami rozhodujeme o své budoucnosti,“ zdůraznila.
Podobně se vyjádřil i grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, který vyzval Trumpa, aby se vzdal svých „anexních fantazií“, a americkou rétoriku označil za „zcela nepřijatelnou“. „Už toho bylo dost,“ uzavřel.