Cíl dodávat do roku 2030 20 % světové produkce polovodičových čipů je označován za „v zásadě ambiciózní“.
Podle zdrcující zprávy Evropského účetního dvora (ECA) je strategie EU na zajištění vlastních dodávek mikročipů „zásadně odtržená od reality“.
ECA varuje, že dosažení cíle vyrábět do roku 2030 20 % světové produkce mikročipů je „velmi nepravděpodobné“, a to zejména v době, kdy celosvětová poptávka po polovodičích rychle roste v souvislosti s rozvojem obranných systémů, zelených technologií a umělé inteligence.
Zpráva dále upozorňuje, že hrozba cel na dovoz čipů do USA ze strany Donalda Trumpa může vést k „zhroucení dodavatelských řetězců“, což by navzdory přítomnosti globálních technologických gigantů, jako jsou Intel a Samsung, činilo EU ještě zranitelnější.
„Evropa musí urgentně provést revizi své strategie pro mikročipový průmysl,“ uvedla Annemie Turtelboomová, členka ECA odpovědná za audit.
V dokumentu Evropské komise z roku 2022 si EU stanovila cíl získat 20% podíl na globálním trhu s mikročipy, což odpovídá podílu evropských koncových uživatelů.
Podle zprávy Evropského účetního dvora (ECA) byl však tento cíl „v zásadě pouze aspirací“, přičemž dosažení investičních plánů brzdila přílišná roztříštěnost finančních prostředků mezi různé systémy a daňové režimy členských států.
„Dáváme sliby, které jsou odtržené od reality,“ uvedla Annemie Turtelboomová při prezentaci zprávy.
„Účastníme se globálního závodu, ale startujeme z posledních pozic a není jisté, zda máme prostředky, schopnosti a dostatečné financování, abychom mohli uspět,“ dodala.
Nedostatek čipů představuje vážnou hrozbu pro průmysl — během pandemie například způsobil pokles výroby německých automobilů na úroveň roku 1975.
„Mikročipy jsou dnes ve všem a jejich počet se bude nadále zvyšovat,“ upozornila Turtelboomová s tím, že moderní automobil nyní obsahuje kolem 1 500 čipů a do roku 2030 by toto číslo mělo stoupnout na 3 000.
Brusel v roce 2022 představil zákon o čipech, který má snížit závislost EU na dovozu klíčových komponent ze zahraničí. Legislativa vstoupila v platnost v roce 2023.
„Je to důvod k obavám? Samozřejmě — i ostatní světoví hráči, jako Čína, USA, Tchaj-wan a Jižní Korea, zůstávají ve střehu,“ varovala Turtelboomová.
ECA zároveň upozornil, že Čína by mohla do roku 2030 předstihnout Tchaj-wan jako největšího výrobce čipů s podílem 22 %, zatímco podíl EU bude pravděpodobně činit jen 8 %. Aby EU dosáhla svého cíle, musela by svou produkci čtyřnásobně navýšit.
Přesto EÚD uznal, že zákon o čipech přinesl evropské výrobě „nový impuls“ a že financování od Evropské komise je v souladu s vytyčenou strategií.
Turtelboomová nicméně upozornila, že zákon o čipech byl „vypracován ve spěchu“ a že Komise neměla pravomoc koordinovat národní investice ani všechny finanční toky. Zároveň zdůraznila nutnost důkladně monitorovat daňové úlevy, aby bylo možné účinně podpořit investice.
Když zákon vstoupil v platnost, EU si stanovila za cíl do roku 2030 přilákat investice ve výši 86 miliard eur (73 miliard liber). Tento plán však bledne ve srovnání s masivními výdaji firem jako Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), Samsung a Intel, které mezi lety 2020 a 2023 investovaly dohromady 425 miliard dolarů (361 miliard liber).
Z těchto firem měl výrazné investiční záměry v Evropě pouze TSMC.
Intel, který již provozuje závody v Irsku, plánoval investovat 30 miliard eur do nové továrny v německém Magdeburgu s podporou téměř 10 miliard eur od německé vlády. Tento projekt však byl v září loňského roku pozastaven.
Odklad projektu znamenal pro evropské ambice výraznou ránu a zdůraznil, jak rizikové je spoléhat se na malý počet klíčových hráčů.
„Máme jen omezený počet firem, které čerpají značné finanční prostředky. Pokud některý projekt selže, ohrožuje to dosažení cíle 20% podílu na trhu,“ varovala Turtelboomová.
Evropská komise v reakci uvedla, že zákon o čipech přilákal investice ve výši 80 miliard eur a „vybudoval solidní základ pro obnovení evropské pozice v globálním polovodičovém sektoru po dvaceti letech poklesu a nasměroval Evropu zpět k růstu“.