Snížení inflace dává centrální bance prostor k tomu, aby snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,25 % v reakci na oslabení podnikatelské aktivity a spotřebitelské poptávky.
Evropská centrální banka podnikla kroky, aby zabránila výraznému zpomalení ekonomiky eurozóny, a to prostřednictvím prvního snížení úrokových sazeb od doby, kdy byla eurozóna zasažena krizí v roce 2011.
S německou ekonomikou na pokraji recese a s klesající inflací v celé 20členné eurozóně ECB během zářijového zasedání navázala na předchozí snížení úroků dalším snížením hlavní depozitní sazby o 0,25 procentního bodu na 3,25 %.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová, při třetím snížení sazeb v letošním roce, uvedla, že nižší inflace centrální banku zaskočila a ukazuje na potřebu dalších opatření, aby ekonomika eurozóny prošla hladkým přechodem.
Čtvrteční údaje ukázaly, že meziroční růst cen v eurozóně zpomalil v září na 1,7 %, oproti 2,2 % z předchozího měsíce.
Lagardeová uvedla, že podle většiny ukazatelů podnikatelské a spotřebitelské aktivity je patrné, že ekonomika oslabuje.
Růst ve Francii, který posílí během olympijských her, má podle očekávání poté zpomalit, zatímco Itálie, jež se dříve zotavila lépe, než se očekávalo, z dopadů inflačního šoku z posledních dvou let, už tuto dynamiku ztrácí. Pouze Španělsko vykazuje určitou odolnost, když ve druhém čtvrtletí zaznamenalo růst o 0,8 %, zatímco úrokové sazby zůstávají vysoké.
Začátkem měsíce klesl index nákupních manažerů v oblasti výroby v eurozóně na devítiměsíční minimum, což prohloubilo více než dvouletý pokles průmyslové produkce.
Lagardeová uvedla: „Nejnovější data ukazují na zpomalující růst ve všech směrech.“
Odmítla spekulovat o dalším snižování úrokových sazeb, uvedla však, že ECB bude při svém prosincovém rozhodování vycházet z aktuálních ekonomických údajů.
Tento krok ECB ji staví před Bank of England, která se očekává, že příští měsíc sníží své úrokové sazby o 0,25 procentního bodu ze současné úrovně 5 %.
V USA Federální rezervní systém signalizoval záměr snížit sazby v nadcházejících měsících, poté co minulý měsíc poprvé snížil sazby o půl procentního bodu.
Cena zlata dosáhla historického maxima těsně před oznámením ECB, poprvé se vyšplhala na 2 688,82 USD za unci, částečně díky očekávání globálních snížení sazeb a nejistotě před nadcházejícími volbami v USA.
ECB při svém oznámení uvedla, že rozhodnutí o snížení sazeb vychází z „aktualizovaného posouzení výhledu inflace, dynamiky základní inflace a účinnosti měnové politiky.“ Dodal: „Nové informace o inflaci naznačují, že proces snižování inflace postupuje podle plánu. Výhled inflace je také ovlivněn nedávnými překvapivými poklesy v ekonomických ukazatelích.“
Depozitní sazba určuje, kolik banky v eurozóně vydělávají na jednodenních vkladech u Eurosystému, což je měnový orgán, který zahrnuje ECB a národní centrální banky.
„Trendy v reálné ekonomice a vývoj inflace podporují důvody pro snižování sazeb,“ uvedl Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenberg Bank.
Joe Nellis, ekonom z Cranfield University a poradce společnosti MHA, poznamenal, že ECB se nyní zaměří na podporu růstu po období vysokých úrokových sazeb, které byly zavedeny jako nástroj proti inflaci.
„Na rozdíl od Bank of England má ECB dvojí mandát, který vyžaduje, aby podporovala růst a zároveň držela inflaci pod kontrolou. Tvůrci politik ECB doufají, že toto snížení sazeb pomůže oživit německou ekonomiku a širší eurozónu, zvýší spotřebitelské výdaje, podpoří investice a celkově podnítí hospodářský růst,“ uvedl.
„Vzhledem k tomu, že německá ekonomika čelí pravděpodobnému druhému roku poklesu, je možné, že ECB v prosinci sníží sazby o dalších 0,25 %. Tvůrci politik cítí, že tento krok bude nezbytný, pokud chtějí podpořit růst v největší ekonomice eurozóny,“ dodal.