Evropská centrální banka snižuje náklady na půjčky v reakci na pokles inflace a přetrvávající slabost ekonomiky.
Evropská centrální banka letos už počtvrté snížila úrokové sazby a nechala si otevřené možnosti pro další uvolňování politiky v roce 2025. Důvodem jsou problémy s domácí politickou nestabilitou a hrozba nové obchodní války s USA, které negativně ovlivňují ekonomický růst.
ECB letos zrychlila proces uvolňování měnové politiky, protože obavy z inflace výrazně polevily. Diskuse se nyní soustředí na to, zda jsou kroky banky dostatečně rychlé na podporu stagnující ekonomiky, která zaostává za světovými konkurenty.
Podle ECB by se inflace měla na začátku roku 2025 vrátit k cílové úrovni 2 %, přičemž růst zůstane slabý. Banka snížila depozitní sazbu z 3,25 % na 3 %, což bylo v souladu s očekáváním, a změnila svůj postoj, což je vnímáno jako signál dalších možných poklesů sazeb.
„Většina ukazatelů základní inflace naznačuje, že inflace se ustálí kolem 2% cíle Rady guvernérů ve střednědobém horizontu,“ uvedla ECB, přičemž zrušila dřívější závazek udržovat politiku „dostatečně restriktivní“.
Zrušením odkazu na restriktivní politiku ECB naznačuje přechod k neutrálnímu nastavení měnové politiky, které by nebránilo ani nepodporovalo hospodářský růst.
Tento krok však nebyl tak výrazný, jak mnozí ekonomové očekávali, zvláště vzhledem k přetrvávajícímu varování, že domácí inflace zůstává na vysoké úrovni.
Ačkoli termín „neutrální“ není přesně definovaný, většina tvůrců politik ho umisťuje do rozmezí 2 % až 2,5 %, což naznačuje, že další snížení sazeb může přijít dříve, než ECB tohoto pásma dosáhne.
Banka však zdůraznila, že se nehodlá vázat na konkrétní budoucí kroky a chce si ponechat flexibilitu. „Rada guvernérů nepřijala žádné předběžné rozhodnutí o budoucím vývoji sazeb,“ uvedla ECB.
I když většina ekonomů správně předpověděla čtvrteční opatření, někteří se domnívají, že větší snížení sazeb by bylo oprávněné, vzhledem ke zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám a rychle klesající inflaci.
Podobný postoj zaujala i Švýcarská národní banka, která téhož dne snížila svou klíčovou sazbu o více než očekávaných 50 bazických bodů, čímž ji snížila na pouhých 0,5 %. SNB upozornila na geopolitická rizika, včetně americké obchodní politiky, která by mohla oslabit růst, zatímco Evropa čelí politické nejistotě.
I když žádný z členů ECB před zasedáním výslovně nepožadoval snížení o 50 bazických bodů, někteří upozorňovali na rostoucí rizika slabšího růstu a nižší inflace.
Tato rizika se potvrdila i v aktualizovaných ekonomických projekcích ECB, které ukazují, že růst bude ještě nižší, než se původně předpokládalo, a hospodářské oživení bude pozvolné a opožděné.
K pesimistickému výhledu přispívá politická nejistota v Evropě, kde Německo čelí předčasným volbám a Francie hledá stabilní vládu, zatímco nový americký prezident Donald Trump hrozí zavedením sankčních cel.