Představitelé členských států povedou debatu o dříve citlivém a spíše opomíjeném tématu podpory a zvýhodňování firem z Evropské unie, a to v rámci snahy obnovit a posílit hospodářskou konkurenceschopnost Evropy na globální úrovni.
Předpokládá se, že se hlavy států a vlád Evropské unie na nadcházejícím summitu, který se zaměří na zajištění budoucnosti Evropy v čím dál nestabilnějším světovém hospodářství, neshodnou v otázce, zda by politika „Kupuj evropské“ mohla být odpovědí na slábnoucí ekonomickou pozici kontinentu.
Ve čtvrtek se všech 27 lídrů EU setká na vodním zámku ve východní části Belgie, aby společně hledali způsoby, jak Evropě vrátit konkurenceschopnost vůči Spojeným státům a Číně v době rostoucích ekonomických rizik a politických otřesů.
Debata o úpadku evropské konkurenceschopnosti není nová, v posledních letech však výrazně zesílila. Zvláštní naléhavost získala po roce 2022, kdy Evropa náhle přišla o dodávky ruského plynu, dále v souvislosti s obchodními konflikty během éry Donalda Trumpa a také kvůli ambicím Číny upevňovat své postavení prostřednictvím masivních státních subvencí.
V této situaci se v Bruselu znovu otevírá téma, které bylo dříve považováno za citlivé – upřednostňování evropských podniků, zejména ve strategicky významných odvětvích, jako jsou čisté technologie. Francouzská varianta přístupu „Kupujte evropské“ by mohla znamenat, že vlády by při zadávání veřejných zakázek dostaly povinnost dávat přednost domácím nebo unijním výrobkům.
Evropská komise má ještě tento měsíc představit legislativní návrh na podporu průmyslu, který by stanovil konkrétní cíle pro podíl evropské produkce u vybraných strategických výrobků, například solárních panelů či elektromobilů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro evropská média uvedl, že princip evropských preferencí by se měl vztahovat na klíčové sektory, jako jsou čisté technologie, chemický průmysl, ocelářství, automobilový sektor či obrana. Podle něj by bez takových opatření mohli být Evropané „odsunuti na okraj“. Tento přístup označil za obranný nástroj, který je nutný v situaci, kdy Evropa čelí konkurentům nerespektujícím pravidla Světové obchodní organizace.
Proti této myšlence se však staví skupina severních a pobaltských zemí spolu s Nizozemskem, které dlouhodobě podporují volný obchod. Ve společném dokumentu varují, že zavedení evropských preferencí by mohlo přinést další vrstvu složité regulace a odradit investory.
Švédský premiér Ulf Kristersson vyjádřil obavy z protekcionistického směřování. Pokud by iniciativa „Kupujte evropské“ znamenala omezování obchodu či spolupráce s jinými státy, je podle něj důvod k výrazné skepsi.
Německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloni se v nedávném společném dokumentu otázce evropských preferencí přímo nevěnovali, shodli se však na potřebě větší „legislativní zdrženlivosti“, tedy omezení nadměrné regulace ze strany EU. Oba by uvítali ještě ambicióznější deregulaci.
Sbližování Berlína a Říma vyvolalo spekulace o stavu tradičně klíčového francouzsko-německého partnerství, které je dlouhodobě považováno za motor evropské integrace.
Ačkoli se vztahy mezi Paříží a Berlínem po Merzově nástupu zlepšily, v zásadních ekonomických otázkách přetrvávají rozdíly. Německý kancléř se k iniciativě „Kupuj evropské“ staví rezervovaně a klade větší důraz na deregulaci a uzavírání obchodních dohod. Rozcházejí se také v pohledu na obchodní smlouvu EU s jihoamerickým blokem Mercosur. Zatímco Merz prosazuje její rychlé schválení, Macron ji kritizuje jako nevýhodnou.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zaujala k iniciativě opatrný postoj. V Evropském parlamentu uvedla, že preference evropských podniků mohou být v určitých strategických sektorech potřebným nástrojem, zároveň však zdůraznila, že jde o citlivou záležitost. Každý návrh podle ní musí vycházet z důkladné ekonomické analýzy a respektovat mezinárodní závazky Unie.
Téma „Kupuj evropské“ je jen jednou z položek rozsáhlého programu summitu, který se koná v historickém areálu Alden Biesen v provincii Limburg, založeném ve 13. století Řádem německých rytířů. Lídři se budou zabývat také snižováním regulační zátěže, roztříštěností kapitálových trhů, která brzdí investice do zelených a digitálních projektů, i překážkami na jednotném trhu omezujícími obchod.
Von der Leyenová upozornila na problém takzvaného „pozlacování“, tedy přidávání dalších národních pravidel nad rámec evropské legislativy, což podnikům komplikuje fungování. Jako příklad uvedla rozdílné hmotnostní limity pro kamiony – zatímco v Belgii může nákladní vůz vážit 44 tun, při vjezdu do Francie je limit 40 tun.
Účastníci summitu si vyslechnou také Maria Draghiho a Enrica Lettu, bývalé italské premiéry a autory klíčových zpráv o budoucnosti evropské ekonomiky. Draghi nedávno prohlásil, že dosavadní globální ekonomický řád je „mrtvý“ a že Evropě hrozí, že se stane současně podřízenou, rozdělenou a deindustrializovanou.
Podle něj by se Unie měla posunout od volnější konfederace směrem k federálnějšímu uspořádání. Upozornil, že právo veta jednotlivých států v zásadních oblastech činí Evropu zranitelnou, protože jednotlivé země mohou být vystaveny tlaku odděleně.
Předsedkyně Komise připustila, že rozhodovací proces v EU je složitý, a naznačila ochotu postupovat v integraci kapitálových trhů i v menším počtu států, pokud by se nepodařilo dosáhnout shody všech sedmadvaceti.
„Musíme se posunout vpřed a odstranit překážky, které nám brání stát se skutečně globálním hráčem,“ uvedla v souvislosti s plány na hlubší propojení evropského finančního systému.