Snížení v roce 2023, podpořené využíváním obnovitelných zdrojů energie, vede k tomu, že emise skleníkových plynů jsou nyní o 37 % nižší než v roce 1990.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) klesly v EU emise skleníkových plynů v loňském roce o 8 %, díky pokračujícímu uzavírání uhelných elektráren a vyšší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je slunce a vítr.
Tento výrazný pokles znečištění, které přispívá k oteplování planety, se blíží úrovni zaznamenané na počátku pandemie Covid-19, kdy omezení cestování zastavila leteckou dopravu a omezila provoz továren.
Tato data přicházejí v době, kdy vědci varují, že klimatická krize stojí za extrémními lijáky, které v úterý zaplavily jižní a východní Španělsko a připravily o život více než 150 lidí.
„Dopady změny klimatu nabírají na intenzitě,“ uvedla výkonná ředitelka EEA Leena Ylä-Mononen. „Musíme posílit svou odolnost vůči těmto změnám a nadále snižovat emise skleníkových plynů.“
Podle zprávy klesly emise skleníkových plynů v EU na 37 % pod úroveň z roku 1990.
Evropská komise, která v úterý zveřejnila svou zprávu o pokroku, označila tento pokles za „velmi povzbudivý“ a uvedla, že posílil důvěru v to, že EU dosáhne svého cíle snížit emise o 55 % do roku 2030.
EEA však upozornila, že je třeba překlenout určitý rozdíl. Současné politiky členských zemí mohou podle očekávání snížit emise do roku 2030 o 43 % ve srovnání s rokem 1990. Další plánovaná opatření by toto číslo mohla zvýšit na 49 %, což stále zanechává mezeru šesti procentních bodů. „Výrazný pokles emisí v roce 2023 představuje důležitý krok k dosažení klimatických cílů do roku 2030,“ uvedli autoři, avšak dodali, že bude nutné ještě zvýšit úsilí.
Průměrný Evropan vypouští více emisí než většina světové populace, ale díky snahám o snížení znečištění se tento rozdíl postupně zmenšuje. V roce 2023 činily emise na jednoho Evropana 7,26 tun skleníkových plynů, což je o něco více než celosvětový průměr 6,59 tun.
Největší pokles emisí v loňském roce zaznamenal energetický sektor, hlavně díky rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů, který urychlil odklon od fosilních paliv. Emise v průmyslu klesly o 6 % díky efektivnějším provozům a nižší výrobě v některých továrnách, podobný pokrok nastal i ve stavebnictví.
V ostatních sektorech byl však pokrok méně výrazný. Emise z farem klesly o pouhá 2 %, zatímco emise v dopravě se snížily jen o 1 %, což je stále daleko od úrovně potřebné k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
Tato data přicházejí v době příprav na listopadový klimatický summit Cop29 v Ázerbájdžánu, kde se bude jednat o urychlení přechodu na čistou ekonomiku a jeho financování.
Komisař EU pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že EU prokázala, že je možné „podniknout kroky k ochraně klimatu a zároveň podpořit ekonomický růst“. Dodal: „Zpráva bohužel ukazuje, že práce musí pokračovat jak v EU, tak ve světě, protože dopady změny klimatu jsou viditelné i na životech našich občanů.“
Samostatná analýza na webu Carbon Brief naznačila, že emise v Číně, která je největším producentem emisí na světě, se blíží vrcholu. Emise zůstaly ve třetím čtvrtletí stabilní a mohly by v roce 2024 klesnout, pokud by závěrečné čtvrtletí přineslo pokles alespoň o 2 %. Čína plánuje dosáhnout vrcholu emisí před rokem 2030.
Lauri Myllyvirta z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší uvedl: „Rychlý rozvoj čisté energie naznačuje možnost, že emise v Číně brzy dosáhnou vrcholu, ale političtí představitelé stále počítají s jejich růstem až do konce dekády, případně jen velmi pozvolným poklesem.“